dc.contributor.advisor | Velemínský, Miloš | |
dc.contributor.author | Nováková, Eliška | |
dc.date.accessioned | 2024-03-12T08:57:03Z | |
dc.date.available | 2024-03-12T08:57:03Z | |
dc.date.issued | 2020 | |
dc.date.submitted | 2020-06-02 | |
dc.identifier.uri | https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/43103 | |
dc.description.abstract | Cílem mé bakalářské práce s názvem Srovnání váhového přírůstku mezi plně
kojenými kojenci a kojenci na umělé výživě je, jak maminky přistupují ke kojení
a k příkrmům u svých dětí od narození do ukončeného šestého měsíce.
Konkrétně tedy porovnat děti, které jsem rozdělila do tří skupin, a to: Kojenci, kteří
jsou výlučně kojení do ukončeného šestého měsíce bez jakéhokoliv příkrmu a dalších
tekutin. Druhou skupinu kojenců tvoří ti, kteří byli kojeni, ale i přikrmováni, například
kvůli neprospívání a podobně. A třetí skupina jsou děti, které jsou od narození
přikrmovány a nebyly kojeny vůbec.
Toto téma jsem si vybrala, protože jsem sama matka rok a půl staré dcery
a pohybuji se mezi maminkami, které o těchto věcech často diskutují. Většinou se
dohadují o výhodách kojení a dělají velké rozdíly mezi dětmi, které jsou přikrmovány.
V teoretické části bakalářské práce jsem studovala hlavní rozdíl mezi mlékem
mateřským, kravským a formulemi.
Dále jsem se věnovala příkrmům. Zejména kdy je vhodné s nemléčnými příkrmy
začít, který druh zeleniny vybrat a jak příkrm připravit a servírovat malému kojenci.
Ve výzkumné části jsem se zaměřila na to, zda maminky kojí. Pokud nekojily,
požádala jsem je o vysvětlení, z jakého důvodů to bylo. Zda nemohly, či nechtěly kojit.
Také jakou umělou výživu svým dětem dávají matky nejčastěji. Na trhu je totiž velký
výběr různých druhů dětských formulí a každý si může vybrat. Ne každému dítěti
vyhovuje to stejné a rozdíl je také v ceně umělého mléka.
Ptala jsem se maminek, v jakém věku dítěte a kdy zařazují do jídelníčku příkrmy
a se kterými nejčastěji začínají. Dříve se začínalo výhradně příkrmy z mrkve, dnes se spekuluje, že je mrkev moc sladká, proto maminky preferují spíš dýňové pyré. | cze |
dc.format | 54 | |
dc.format | 54 | |
dc.language.iso | cze | |
dc.publisher | Jihočeská univerzita | cze |
dc.rights | Bez omezení | |
dc.subject | Výživa kojenců; Mateřské mléko; Umělá kojenecká výživa; | cze |
dc.subject | Infant nutrition; Breast milk; Artificial infant nutrition; | eng |
dc.title | Srovnání váhového přírůstku mezi plně kojenými kojenci a kojenci na umělé výživě | cze |
dc.title.alternative | Comparision of weight gain among fully breast-fed infants and those artificially fed | eng |
dc.type | bakalářská práce | cze |
dc.identifier.stag | 57897 | |
dc.description.abstract-translated | The objective of the present Bachelor thesis titled "Comparison between weight
gain in fully breastfed infants and weight gain in bottle fed infants" is to explore mothers' approach to breastfeeding and complementary food regarding their children from birth until completed six months of age.
Specifically, this Bachelor thesis consists in comparison of children, who were
divided into three groups: Infants who were exclusively breastfed until completed six months of age, without any complementary food or liquids. The second group is made up of children who were breastfed and administered complementary food for health or similar reasons. Finally, the third group comprises children who were given complementary food from birth and were not breastfed.
The aforesaid theme was selected by the authoress for the reason that she herself
is a mother to a one and a half year old daughter and associates with mothers among whom the above theme is frequently discussed. Most often, mothers focus on advantages of breastfeeding and draw a great distinction with respect to those children who are given complementary food.
The theoretical part of the Bachelor thesis delves into the main differences between
breast milk, cow's milk and formula milk.
In addition, complementary food is studied, in particular as regards the timing
when non-milk complementary food should be introduced, what types of vegetables
should be chosen, or how complementary food should be prepared and served to infants.
The research-based part focused on whether mothers breastfeed. If the answer was
in the negative, mothers were asked to provide a reason, whether they were unable or did not want to breastfeed. Mothers were also asked what types of milk formulas they
administer to their babies. A great selection of children's milk formulas is available on the
market to satisfy everyone. Every child has different needs and there are also differences in prices of artificial milk products.
Mothers were asked about the age of their children when complementary food is
introduced to their diet and what type of complementary food is most often chosen at the beginning. In the past, carrot was exclusively the first complementary food to be administered to children; however, since it is thought today that carrot is too sweet, mothers prefer pumpkin puree. | eng |
dc.date.accepted | 2020-07-14 | |
dc.description.department | Zdravotně sociální fakulta | cze |
dc.thesis.degree-discipline | Nutriční terapeut | cze |
dc.thesis.degree-grantor | Jihočeská univerzita. Zdravotně sociální fakulta | cze |
dc.thesis.degree-name | Bc. | |
dc.thesis.degree-program | Specializace ve zdravotnictví | cze |
dc.description.grade | Dokončená práce s úspěšnou obhajobou | cze |
dc.contributor.referee | Novotná, Simona | |