Srovnání váhového přírůstku mezi plně kojenými kojenci a kojenci na umělé výživě
Abstrakt
Cílem mé bakalářské práce s názvem Srovnání váhového přírůstku mezi plně
kojenými kojenci a kojenci na umělé výživě je, jak maminky přistupují ke kojení
a k příkrmům u svých dětí od narození do ukončeného šestého měsíce.
Konkrétně tedy porovnat děti, které jsem rozdělila do tří skupin, a to: Kojenci, kteří
jsou výlučně kojení do ukončeného šestého měsíce bez jakéhokoliv příkrmu a dalších
tekutin. Druhou skupinu kojenců tvoří ti, kteří byli kojeni, ale i přikrmováni, například
kvůli neprospívání a podobně. A třetí skupina jsou děti, které jsou od narození
přikrmovány a nebyly kojeny vůbec.
Toto téma jsem si vybrala, protože jsem sama matka rok a půl staré dcery
a pohybuji se mezi maminkami, které o těchto věcech často diskutují. Většinou se
dohadují o výhodách kojení a dělají velké rozdíly mezi dětmi, které jsou přikrmovány.
V teoretické části bakalářské práce jsem studovala hlavní rozdíl mezi mlékem
mateřským, kravským a formulemi.
Dále jsem se věnovala příkrmům. Zejména kdy je vhodné s nemléčnými příkrmy
začít, který druh zeleniny vybrat a jak příkrm připravit a servírovat malému kojenci.
Ve výzkumné části jsem se zaměřila na to, zda maminky kojí. Pokud nekojily,
požádala jsem je o vysvětlení, z jakého důvodů to bylo. Zda nemohly, či nechtěly kojit.
Také jakou umělou výživu svým dětem dávají matky nejčastěji. Na trhu je totiž velký
výběr různých druhů dětských formulí a každý si může vybrat. Ne každému dítěti
vyhovuje to stejné a rozdíl je také v ceně umělého mléka.
Ptala jsem se maminek, v jakém věku dítěte a kdy zařazují do jídelníčku příkrmy
a se kterými nejčastěji začínají. Dříve se začínalo výhradně příkrmy z mrkve, dnes se spekuluje, že je mrkev moc sladká, proto maminky preferují spíš dýňové pyré.