Hodnocení procedurální bolesti v rámci laboratorního screeningu u novorozenců
Abstrakt
Novorozenecká bolest je v dnešní době považována za ucelený a běžně používaný pojem. Novorozeneckou bolest lze diagnostikovat a následně úspěšně léčit pomocí hodnotících metod, které jsou přizpůsobeny věku dítěte. Správné hodnocení a léčba bolesti jsou základní potřebou každého jedince, novorozence nevyjímaje. Novorozenecký screening je aktivní a celoplošné vyhledávání vrozených či dědičných onemocnění a jejich poruch v preklinickém stadiu dříve, než se mohou začít projevovat. Laboratorní screening, kterému se v práci budeme věnovat, se provádí z kapilární krve novorozence. Kapilární krev se odebírá z patičky a je možné k tomuto odběru použít více pomůcek.
Naším cílem bylo zjistit, zda existují rozdíly v intenzitě bolesti, kterou novorozenec vnímá, v souvislosti s použitou pomůckou pro odběr kapilární krve. Druhým cílem bylo zjistit, zda existují rozdíly v obtížnosti odběru při provádění laboratorního screeningu u novorozenců využitím dvou pomůcek (lanceta, tenderfoot). Třetím cílem bylo zmapovat výhody a nevýhody jednotlivých technik odběru z pohledu ošetřovatelského personálu.
Pro výzkumnou část práce byla použita metodika kvantitativního výzkumu i kvalitativního výzkumu. Kvantitativní šetření bylo realizováno metodou pozorování odběru a hodnocení bolesti dle škály NFCS. Pozorování probíhalo na stanici fyziologických novorozenců v Nemocnici České Budějovice a.s. a Nemocnici Tábor a.s. Ověření hypotézy jsme provedly pomocí statistického testu t-test. Celkem bylo pozorováno 48 odběrů, 24 za použití pomůcky tenderfoot a 24 za použití lancety. Kvalitativní šetření probíhalo formou individuálních polostandardizovaných rozhovorů s personálem neonatologického oddělení. Rozhovory byly ručně přepsány a následně analyzovány. Rozhovory jsme rozdělily do jednotlivých kategorií a podkategorií, na jejichž základě byla vytvořena přehledná schémata.
Na základě pozorování a následného statistického zpracování byla potvrzena hypotéza H1 - Existují rozdíly v intenzitě bolesti při odebírání krve z patičky při použití různých pomůcek. Bylo zjištěno, že pomůcka tenderfoot je vhodnější než lanceta z hlediska bolestivosti. Hypotéza H2, že existují rozdíly mezi obtížností odběru krve z patičky při použití různých pomůcek se nepotvrdila. Z pohledu ošetřovatelského personálu má odběr pomůckou tenderfoot celou řadu pozitiv, za jeho nevýhody se dá považovat pouze cena a případně ekologický dopad. Personálu se s pomůckou lépe pracuje a za jednu z předních výhod považují také bezpečnost pro dítě i personál.
Na základě výsledků lze zdravotnickým zařízením doporučit využití pomůcky tenderfoot vzhledem k jednoduchosti odběru a nižší bolestivosti i přes vyšší finanční náklady. Cílem ošetřovatelské péče by měl být především komfort novorozence při odběru.