Problematika odběru pupečníkové krve
Abstrakt
Bakalářská práce se zabývá problematikou odběru pupečníkové krve. Vzhledem k zaměření práce je v teoretické části popsán porod a všechny doby porodní, postup odběru pupečníkové krve po spontánním porodu i po porodu per sectio caesarea i možné kontraindikace odběru pupečníkové krve. V práci je také popsaná role porodní asistentky jako edukátorky ženy o možnosti odběru pupečníkové krve a role porodní asistentky při porodu včetně odběru pupečníkové krve. V neposlední řadě je v teoretické části zmíněna důležitost bank pupečníkové krve, legislativa týkající se odběru pupečníkové krve a transplantace kmenových buněk.
Celkem byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda mají porodní asistentky znalosti o odběru pupečníkové krve. Druhý cíl měl odhalit, jestli jsou těhotné ženy informovány o odběru pupečníkové krve, a třetí cíl měl ukázat, zda mají těhotné ženy zájem o odběr pupečníkové krve. Na podkladě stanovených cílů byly zadané i výzkumné otázky. První výzkumná otázka zjišťovala, jaké znalosti mají porodní asistentky o odběru pupečníkové krve, druhá otázka se zabývala znalostmi těhotných žen o odběru pupečníkové krve a poslední otázka zkoumala postoj těhotných žen k odběru pupečníkové krve.
Ve výzkumném šetření byly stanoveny dva výzkumné soubory. Prvním souborem bylo šest porodních asistentek, označené PA1 až PA6, které pracovaly na porodním sále minimálně jeden rok. Druhým výzkumným souborem bylo šest těhotných žen, označené T1 až T6, které pravidelně navštěvovaly prenatální poradnu. Výzkum probíhal pomocí webových programů Skype nebo Teams v květnu roku 2020. K provedení výzkumné části byla zvolena kvalitativní metoda, která byla realizována pomocí individuálních polostrukturovaných rozhovorů. Informantky před zahájením rozhovorů poskytly ústní souhlas se zpracováním dat. Data byla následně analyzována a na základě výsledků byly vytvořeny hlavní kategorie a podkategorie. Po vyhodnocení dat s porodními asistentkami byly stanoveny 2 kategorie a 8 podkategorií. Po vyhodnocení dat s těhotnými ženami byla určena jedna kategorie a k ní 3 podkategorie.
První výzkumná otázka zkoumala, jaké znalosti mají porodní asistentky o odběru pupečníkové krve. Výzkumné šetření ukázalo, že porodní asistentky PA2 až PA6 májí dostatečné informace o postupu odběru pupečníkové krve. Porodní asistentka PA1 uvedla, že odběr nikdy neviděla a ani neví, jak se takový odběr může provádět. Porodní asistentka PA5 zase uvedla, že se na stanici, kde pracuje, dříve provádělo až 15 odběrů za měsíc. Byla tudíž nejinformovanější ze všech dotazovaných porodních asistentek.
Druhá výzkumná otázka se zabývala tím, jaké znalosti mají těhotné ženy o odběru pupečníkové krve. Výzkum ukázal, že všechny těhotné ženy ví, co je to pupečníková krev, ale většina (T1, T2, T3 a T5) neví, jak se pupečníková krev odebírá a jak se nadále využívá.
Třetí výzkumnou otázkou bylo, jaký postoj mají těhotné ženy k odběru pupečníkové krve. Výzkumným šetřením tak bylo zjištěno, že z důvodu nedostatku informací, vysoké finanční nákladnosti odběru a uchování pupečníkové krve, nemají ženy zájem o komerční odběr pupečníkové krve. Důvodem, proč ženy nemají zájem o dárcovský odběr, byl ten, že musí ženy zvolit porodnici, která tento typ odběru umožňuje, a to jsou porodnice ve Slaném, v České Lípě a v Thomayerově nemocnici v Praze. Těhotné ženy uvádí, že jsou tyto porodnice ve velké vzdálenosti od jejich rodiny a místa bydliště, proto si pro porod tyto porodnice nevybírají. Pouze těhotná žena T2 uvedla, že si během těhotenství nasbírá informace a bude o odběru pupečníkové krve pro vlastní účely uvažovat