Spinální trauma v podmínkách přednemocniční neodkladné péče

Abstract

Tato bakalářská práce se zabývá spinálním traumatem v podmínkách přednemocniční neodkladné péče. Cílem práce bylo zmapovat postup zdravotnických záchranářů při řešení spinálního traumatu v podmínkách přednemocniční neodkladné péče. Součástí bakalářské práce je teoretická a výzkumná část. Teoretická část přibližuje anatomicko-fyziologické souvislosti nezbytné pro pochopení komplexní problematiky spinálních traumat. Představuje detailní pohled na anatomii páteře a míchy a jejich vzájemné topografické souvislosti, představující klíčovou problematiku poranění páteře. V návaznosti na to, je krátce zmíněna patofyziologie traumatu páteře a míchy a nejčastější etiologie těchto poranění. Dále seznamuje se základními diagnostickými postupy a základní klasifikací spinálních traumat. V přednemocniční péči hraje klíčovou diagnostiku přesný odběr anamnézy a zhodnocení situace na místě, v nemocniční péči jsou pak primární zobrazovací metody a klinické vyšetření. Práce je zaměřena na oblast přednemocniční péče, proto se zaobírá i součinností složek integrovaného záchranného systému a zejména imobilizačními a transportními prostředky využívanými složkami integrovaného záchranného systému na místě zásahu. Výzkumná část má dva cíle. Cíle mají zmapovat užívané postupy a následně i pomůcky zdravotnických záchranářů při řešení spinálního traumatu v podmínkách přednemocniční neodkladné péče. Pro vedení výzkumu byla zvolena kvalitativní forma. K tomuto byl použit sběr dat technikou polostrukturovaného rozhovoru a údaje byly následně analyzovány metodou kódování. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou sněhové koule ze zaměstnanců Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina na pozici zdravotnický záchranář. Po zhodnocení získaných dat bylo zjištěno, že zdravotničtí záchranáři jsou bez rozdílu vyškoleni v posledních platných postupech manipulace a péče o pacienty se spinálním poraněním. Byla lehce překvapující většinová preference manuální manipulace s pacientem před užitím extrakčních pomůcek, které byly většinou shledány jako příliš komplikované pro rychlý zásah. Algoritmy zajištění pacienta se pak bez výjimky neodchylovaly od posledních platných Guidelines 2015 vydaných odbornou společností. Z fixačních pomůcek byly jednoznačně preferovány fixační límce a vakuové dlahy, ostatní pomůcky byly využity většinou sporadicky při specifických situacích a nedá se hovořit o plošném využití při většině spinálních traumat. Závěrem lze říci, že metody a pomůcky záchranné služby Kraje Vysočina odpovídají nejmodernějším postupům a doporučením, přesto nadále zůstává kruciální součástí profesionální aplikace evidence based medicine triády a individuální přístup ke každému pacientovi.