Epidemiologické hrozby a připravenost ZZS Jihočeského a Plzeňského kraje na převoz pacientů s vysoce nebezpečnou nákazou.

Abstract

Práce se zabývá rozdíly v připravenosti Biohazard Týmu Zdravotnické záchranné služby Jihočeského a Plzeňského kraje v péči o infekčně nemocné pacienty, jejich transport a ošetření. Je tvořena teoretickou a empirickou částí. Teoretická část se soustředí na historii a epidemiologii infekčních onemocnění, na druhy a výskyt vysoce nebezpečných nákaz na území ČR přičemž popisuje biologické riziko, jednotlivé plány. Dále se zabývá složkami podílejícími se na opatřeních při výskytu či podezření na vysoce nebezpečnou nákazu, popisuje úlohu poskytovatelů zdravotnické péče, úlohu Krajské hygienické stanice. Vyzdvihuje zdravotnické složky podílející se na péči při podezření či výskytu vysoce nebezpečné nákazy, zabývá se také výcvikem členů Integrovaného záchranného systému, osobními ochrannými prostředky a v neposlední řadě dekontaminací osob i předmětů. Empirická část je uskutečněna pomocí strukturovaného rozhovoru. Rozhovor obsahoval 15 otázek, 14 uzavřených a 1 otevřenou. Všechny otázky byly zaměřeny na povědomost členů Biohazard Týmů Zdravotnické záchranné služby Jihočeského a Plzeňského kraje o činnosti těchto týmů, o příslušné legislativě, o teoretické a praktické přípravě a vybavenosti pracovišť. Respondenty tvořili členové Biohazard Týmu, ve složení 4 zdravotničtí záchranáři, 4 řidiči a 2 lékaři z každého jmenovaného kraje.Z výsledků vyplývá, že připravenost Biohazard Týmu Zdravotnické záchranné služby Jihočeského a Plzeňského kraje je velmi podobná, přičemž Biohazard Tým Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje preferuje pro vstup odpracovaná léta, jsou respondenti tohoto týmu více obeznámeni s teoretickými vědomostmi,jelikož se účastní teoretických školení 4 x ročně a tudíž lépe připraveni pro zásah při podezření či výskytu vysoce nebezpečné nákazy. Členové Biohazard Týmu Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje se účastní teoretických školení 2 x ročně. Biohazard Týmy obou krajů se účastní praktických cvičení 4 x ročně, zde ovšem nastává problém, jelikož chybí jednotná metodika pro vybavení Biohazard Týmu při Zdravotnické záchranné službě, neexistuje centrální nákup vybavení, což je jednak velmi ekonomicky nevýhodné a jednak velmi složité pro kooperaci jednotlivých BHT.