Mimořádná událost v praxi zdravotnického záchranáře

Abstract

Poskytovatelé zdravotnické záchranné služby jsou základní složkou integrovaného záchranného systému. Zdravotničtí záchranáři, kteří pracují u zdravotnické záchranné služby, se podílejí na řešení mimořádných událostí ve spolupráci s dalšími složkami integrovaného záchranného systému. Oproti běžným výjezdům zdravotnické záchranné služby je při mimořádných událostech potřeba provádět záchranné a likvidační práce v souladu se stanovenými pravidly integrovaného záchranného systému. Nezbytnou součástí práce zdravotnických záchranářů je nácvik činností při různých mimořádných událostech. Cílem diplomové práce je seznámit čtenáře s pojmem mimořádná událost a se zapojením zdravotnických záchranářů do řešení mimořádných a krizových událostí. Práce dále poukazuje na časté nedostatky ve znalostech zdravotnických záchranářů a upozorňuje na chyby, jež se mohou objevovat přímo při zásahu. Měla by přispět ke zlepšení vzdělávacího systému zdravotnických záchranářů, kteří se podílejí na řešení mimořádných událostí. K tomuto cíli jsem stanovil dvě výzkumné otázky a dvě hypotézy. Výzkumná otázka 1: Jak zdravotničtí záchranáři vnímají mimořádnou událost? Výzkumná otázka 2: Jaké zkušenosti s řešením mimořádných událostí mají zdravotničtí záchranáři? Hypotéza 1: Znalosti zdravotnického záchranáře o postupech při mimořádných událostech ovlivňuje délka praxe. Hypotéza 2: Znalosti zdravotnického záchranáře o postupech při mimořádných událostech ovlivňují zkušenosti s jejich řešením. Výzkumnou část tvoří rozhovory s deseti zdravotnickými záchranáři, kteří vykonávají své povolání minimálně jeden rok. Dále pak dotazníkové šetření se 106 respondenty, kteří pracují jako zdravotničtí záchranáři minimálně stejnou dobu. Soubor respondentů a informantů tvoří někteří členové zdravotnických záchranných služeb krajů České republiky a jiných/soukromých poskytovatelů zdravotnické záchranné služby. Z výsledků práce je možné vypozorovat nedostatky ve znalostech zdravotnických záchranářů v oblasti integrovaného záchranného systému, ale i při spolupráci s jeho ostatními složkami, zejména v koordinaci činnosti při mimořádných událostech. Výsledky přinášejí poznatek, že s vyšší délkou praxe u zdravotnické záchranné služby a s většími zkušenostmi z řešení mimořádných událostí se znalosti a mnohdy i komunikační a koordinační dovednosti zdravotnických záchranářů nezlepšují. Slabými místy jsou oblasti terminologie, fungování a struktury integrovaného záchranného systému a jejich aplikace do praxe. Práce pak naplno ukazuje, že při zásazích profesionálních složek integrovaného záchranného systému u mimořádných událostí dochází k chybám v koordinaci a komunikaci. Stává se, že stanovené kompetence jednotlivé složky nedodržují