Kultura organizací, které poskytují sociální služby

Abstract

Tato diplomová práce je součástí projektu s názvem Vybrané aspekty managementu sociální práce (registrační číslo GAJU 052/2019/S). Cíle diplomové práce byly následující: Zjistit a popsat organizační kulturu v sociální práci (zejména s ohledem na formální a neformální koncepci) dle typologie pracoviště, zjistit, zda se na pracovištích objevují konflikty v souvislosti organizační kulturou daného pracoviště a zjistit, jaká jsou očekávání managementu od nově nastupujících pracovníků na konkrétním pracovišti. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je rozdělena na dvě části. První část obsahuje definice a uchopení organizační kultury, její nejznámější modely, typy a funkce v organizacích poskytujících sociální služby. Druhá část definuje sociální služby, její druhy a formy poskytování, ziskový a neziskový sektor, který je organizacemi využívaný. Pro praktickou část diplomové práce byla zvolena smíšená strategie výzkumu pomocí strategie výzkumu pomocí schématu QUAN-qual (The QUAN-Qual Model). Kvantitativní část byla hodnocena pomocí škálové dimenze, kdy se hodnoty objevovaly od 1-10. 1- 5 - nepříznivá škálová dimenze, 5-10- příznivá škálová dimenze. V kvalitativní části byla použita technika rozhovoru dle návodu a data byla zpracována pomocí otevřeného, selektivního a axiálního kódování. Kvalitativní část slouží k doplnění kvantitativní části výzkumu o znalosti manažerů vybraných organizací, které poskytují sociální služby. Rozhovory byly realizovány s 24 informanty (manažery organizací). Kvantitativní výzkum byl realizován prostřednictvím dotazníku profesora Theodora Kollarika, od kterého byl sjednaný souhlas k jeho použití. Dotazník byl strukturován ve formě škály dimenze 1-10. Kvantitativní část výzkumu byla směřovaná pro ředitele organizací, které poskytují sociální služby, ale také pro sociální pracovníky v šesti náhodně vybraných krajích na území České republiky. Byl proveden totální výběr organizací z Registru poskytovatelů sociálních služeb a dohromady bylo osloveno 1245 organizací, které poskytují sociální služby. Do výzkumu bylo dohromady zapojeno 396 ředitelů a 331 sociálních pracovníků organizacích, které poskytují sociální služby. Pomocí dotazníkového šetření bylo zjištěno, že u všech oblastí výrazně převažovala pozitivní hodnocení. Téměř ve všech případech se objevuje hodnota 8 nebo 9, tj. hodnota, blížící se maximálně pozitivnímu hodnocení (10). To potvrzuje, že na pracovištích, kde byl výzkum realizován, se neobjevují prvky případné šikany, či již vzniklé konflikty. V rámci výzkumných otázek dle sestaveného rozhovoru bylo zjišťováno, co si zaměstnavatelé představují pod pojmem organizační kultura. Dále bylo zjišťováno, zda se na pracovištích objevují konflikty v souvislosti organizační kultury daného pracoviště a jaká je organizační kultura daného pracoviště. V rámci kvalitativního výzkumu bylo dále zahrnuto očekávání ředitelů od nově nastupujících pracovníků na konkrétním pracovišti. Z kvalitativního výzkumu je zřejmé, že organizační kultura je hodnocena pozitivním směrem. Výsledky mé diplomové práce jsou dílčí částí celkových výsledků projektu GAJU s názvem Vybrané aspekty managementu sociální práce (registrační číslo GAJU 052/2019/S). Získaná data budou použita k dalším rozšiřujícím výzkumům, popřípadě mohou být využita k vytvoření návrhu na zlepšení řízení organizací v sociální oblasti.