dc.contributor.advisor | Vacek, Mojmír | |
dc.contributor.author | Durčanská, Michaela | |
dc.date.accessioned | 2024-03-12T09:15:17Z | |
dc.date.available | 2024-03-12T09:15:17Z | |
dc.date.issued | 2020 | |
dc.date.submitted | 2020-06-30 | |
dc.identifier.uri | https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/43667 | |
dc.description.abstract | První část bakalářské práce, zpracovaná formou literárního přehledu, se zabývá popisem vlastností a složení kravského mléka a využitím ukazatelů kvality mléka při řízení stáda dojnic. Dále se v bakalářské práci nachází popis typů dojíren a pravidla pro jejich výběr.
V druhé části jsou popsány in-line analyzátory mléka, které jsou dostupné na trhu a provozně se využívají. Tyto analyzátory pomocí různých senzorů měří složky mléka (bílkoviny, tuky, laktózu, počet somatických buněk, enzymy, přítomnost krve), vlastnosti mléka (barvu, teplotu, elektrickou vodivost) a množství nadojeného mléka v reálném čase v průběhu dojení od jednotlivých krav. V praxi se nejvíce využívají analyzátory mléka výrobců Afimilk, Lely, DeLaval, LIC Automation, Fullwood Packo, GEA a Boumatic.
Základním nedostatkem analyzátorů je nižší přesnost měření ve srovnání s laboratořemi. K přesnějšímu měření je důležitý další výzkum a vývoj těchto technologií. Mezi potencionální metody patří infračervená spektroskopie, biosenzory nebo bioluminiscenční metoda ATP. Nepřesnost výsledků ale nebrání k využití při posuzování změn naměřených hodnot a trendů v průběhu času.
Potřebný by byl vývoj zařízení, které by dokázalo přímo stanovit počet somatických buněk v mléce. Tím by se zpřesnil monitoring výskytu mastitid oproti dosud používané, ale méně spolehlivé změny ve vodivosti mléka. Využití takového zařízení by zefektivnilo prevenci a léčení mastitid zejména u robotického dojení. | cze |
dc.format | 47 s. | |
dc.format | 47 s. | |
dc.language.iso | cze | |
dc.publisher | Jihočeská univerzita | cze |
dc.rights | Bez omezení | |
dc.subject | analýza mléka v dojírně | cze |
dc.subject | složky mléka | cze |
dc.subject | vlastnosti mléka | cze |
dc.subject | typy dojíren | cze |
dc.subject | řízení stáda dojnic | cze |
dc.subject | milk analysis in a parlor | eng |
dc.subject | milk components | eng |
dc.subject | milk characteristics | eng |
dc.subject | types of milking parlors | eng |
dc.subject | dairy herd management | eng |
dc.title | Systémy pro rychlé analýzy mléka v dojírnách | cze |
dc.title.alternative | Systems for rapid analysis of milk in milking parlors | eng |
dc.type | bakalářská práce | cze |
dc.identifier.stag | 60102 | |
dc.description.abstract-translated | The first part of my bachelor's thesis, consisting of a review of available literature sources, deals with the description of the properties and composition of cow's milk and the use of milk quality indicators in the management of dairy herds. Furthermore, this bachelor's thesis contains a detailed description of various types of milking parlors as well as criteria for their selection.
The second part describes in-line milk analyzers that are available on the market and are used in the milking processes. Using various sensors, these analyzers measure milk components (proteins, fats, lactose, somatic cell count, enzymes, blood presence), milk properties (color, temperature, electrical conductivity) and the amount of milk milked in real time during milking from individual cows. In practice, milk analyzers from Afimilk, Lely, DeLaval, LIC Automation, Fullwood Packo, GEA and Boumatic are the most widely used ones.
The basic disadvantage of analyzers is the lower accuracy of measurement compared to laboratories. To reach more accurate results of measurement, further research and development of these technologies is important. Potential methods include infrared spectroscopy, biosensors, or the ATP bioluminescence method. However, the inaccuracy of the results does not prevent those from being used in assessing changes in measured values and trends over time.
Further development of a device that could directly determine the number of somatic cells in milk would be needed. This would make monitoring the incidence of mastitis more accurate than the previously used but less reliable changes in milk conductivity. The use of such a device would make the prevention and treatment of mastitis more effective, especially in robotic milking. | eng |
dc.date.accepted | 2020-09-07 | |
dc.description.department | Fakulta zemědělská a technologická | cze |
dc.thesis.degree-discipline | Zootechnika | cze |
dc.thesis.degree-grantor | Jihočeská univerzita. Fakulta zemědělská a technologická | cze |
dc.thesis.degree-name | Bc. | |
dc.thesis.degree-program | Zootechnika | cze |
dc.description.grade | Dokončená práce s úspěšnou obhajobou | cze |