Rizikové chování žáků druhého stupně Základní školy Hluboká nad Vltavou

Abstract

Období dospívání je období zásadních změn jak v organismu samotného jedince, tak i v jeho vyvíjející se osobnosti. Cílem práce je zjistit výskyt a eventuální proměny rizikového chování žáků 6. a 9. tříd Základní školy Hluboké nad Vltavou. Dalším zájmem v práci je zjistit, zdali se četnost rizikového chování žáků zvyšuje v souvislosti s přibývajícím věkem. Práce se také zaměřuje na míru konzumace energetických nápojů u dospívajících studentů a její souvislost s dobou strávenou u PC, resp. tabletu. K dosažení cíle je použita kvantitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika vlastního dotazníku. V dotazníku jsou použity uzavřené otázky s možností výběru konkrétních položek v odpovědích a polouzavřené otázky, které umožnují kromě nabídnutých variant odpovědí i jejich doplnění. Celkem bylo dotázáno 82 respondentů, z toho bylo 47 dívek a 35 chlapců. Vzhledem k právě probíhající pandemii Covid 19 bylo zvoleno dotazníkové šetření v elektronické podobě. Respondenti byli tedy osloveni skrze třídní učitele, kteří jim přes komunikační prostředky poslali odkaz na dotazník. Odpovědi jsou zpracované a vyhodnocené statistickou metodou pomocí grafů a tabulek. Testování hypotéz proběhlo pomocí kontingenční tabulky pomocí chí-kvadrát testu nezávislosti. Pro ověření hypotéz byly použity 2x2 kontingenční tabulky pomocí chí-kvadrát testu nezávislosti, popř. v případě nízkých četností v některých buňkách kontingenční tabulky pomocí Fisherova přesného testu. Závislosti dvou ordinálních proměnných, doby strávené u PC a frekvence pití energy drinků, byla testována pomocí testu nezávislosti založeném na Spearmanově korelačním koeficientu. Všechny výpočty byly provedeny v programu TIBCO STATISTICA 13. Stanovené hypotézy se potvrdily. V diskusi jsou zjištěné výsledky z výzkumu shrnuty a porovnány s literaturou, která se problematikou rizikového chování zabývá. V závěru práce je uvedeno, jaký přínos může tato bakalářská práce mít, a i možné řešení např. zlepšení školních programů primární prevence.