Zásady holismu a humanismu v péči o pacienta s poruchou autistického spektra

Abstract

Bakalářská práce se zaměřuje na analýzu problémových situací v ošetřovatelské péči z pohledu pečujících osob o pacienty s poruchou autistického spektra (PAS), mapování specifických potřeb pacientů s PAS a mapování poskytované ošetřovatelské péče o pacienty s PAS z pohledu sester. Je rozdělena do dvou částí. První část slouží pro teoretický úvod a nastínění současného stavu problematiky ošetřování pacientů s PAS. Empirická část má podobu kvalitativně-kvantitativního výzkumného šetření a je pro větší přehlednost rozdělena do několika částí. První část výzkumu se zaměřovala na získání dat od probandů pečujících o osoby s PAS. Pro účely této části byla vybrána kvalitativní forma výzkumného šetření za použití metody polostrukturovaného rozhovoru. Této části výzkumného šetření se zúčastnilo 9 participantů. Druhá část výzkumu se zaměřovala na potvrzení či vyvrácení tvrzení probandů z první části šetření a potvrzení či vyvrácení stanovených hypotéz. Pro účely zpracování této části bylo vybráno kvantitativní výzkumné šetření za použití metody nestandardizovaného dotazníku, který byl vytvořen autory práce. Dotazníky byly distribuovány v tištěné a elektronické formě, vzhledem k epidemiologickým opatřením v ČR. Celkem se této části účastnilo 212 respondentů. Mezi hlavní výsledky první části výzkumného šetření patří seznam problémových situacích, které mají vliv na chování pacienta s PAS a celkový průběh při poskytování ošetřovatelské péče. Dále byly zjištěny specifické a individuální potřeby osob s PAS, mezi které patří potřeba spánku, výživy, afiliace, potřeba uspořádávání, potřeba smyslového vnímání a vědomí a soběstačnost v denních činnostech. Z výsledků kvantitativní části výzkumného šetření bylo zjištěno, jakým způsobem je zdravotnický personál schopný komunikovat s pacienty s PAS a jaké prostředky při ošetřovatelské péči o ně využívají. Dále byla zmapována náročnost uspokojení potřeb z hlediska zdravotnického personálu a jejich zájem o přiblížení dané problematiky. Při testování stanovených hypotéz byla potvrzena pouze hypotéza č. 3 - U pacientů s poruchou autistického spektra je ošetřovatelská péče více individualizovaná než u pacientů bez poruchy autistického spektra. Hypotéza č. 1 - Sestry v klinické praxi používají při komunikaci s pacienty s poruchou autistického spektra více verbální komunikaci než neverbální komunikaci a hypotéza č. 2 - Uspokojení psychologických potřeb je u pacientů s poruchou autistického spektra náročnější než uspokojení potřeb biologických, potvrzeny nebyly.