Mezioborová spolupráce v koordinované rehabilitaci pohledem dvou oborů: sociální práce a fyzioterapie

Abstract

Přístup koordinované rehabilitace je považovaný za důležitý přístup k pacientovi, který mimo jiného zaručuje naplnění základních lidských práv. Koordinovaná rehabilitace je náročným procesem, který klade velké požadavky na mezioborovou spolupráci. Sociální pracovníci a fyzioterapeuti se v rámci koordinované rehabilitace stýkají s klientem/pacientem nejčastěji. Tato práce v teoretické části popisuje současný stav, snaží se reflektovat výzvy dnešní doby, dále objasňuje fyzioterapii a sociální práci, jak jsou tyto obory chápány v České republice na začátku 21. století. V teorii popisuje práce ještě nejčastější udávaná pozitiva a negativa koordinované rehabilitace, také výhody a překážky koordinované rehabilitace. Praktická část. Výzkumnou otázkou práce je, zda se koordinovaná rehabilitace využívá v praxi sociální práce a fyzioterapie. Porovnává pohledy sociální práce a fyzioterapie. Užitím zakotvené metody (GTM) se postupně v práci objevuje jev, kdy na jedné straně sociální pracovníci i fyzioterapeuti vidí výhody a možnosti koordinované rehabilitace, na druhé straně popis praktického použití KR neodpovídá teoretickému ukotvení KR. Práce tedy dále prohlubuje poznatky a snaží se tomuto jevu porozumět, vybírá si subjektivní překážky, které blíže popisuje dle výzkumu. V diskusi pak práce vysvětluje možné souvislosti motivace a filozofického pojetí člověka na spolupráci v rámci koordinované rehabilitace. Zodpovídá výzkumné otázky. Porovnává, jak se liší pohledy fyzioterapie a sociální práce a diskutuje výsledky s aktuální odbornou literaturou. V závěru práce vše shrnuje.