Využití makroorganismů a mikroorganismů v biologické ochraně rostlin proti mšicím
Abstrakt
Mšice jsou jedny z nejvýznamnějších druhů škůdců, vyskytující se na všech kontinentech kromě Antarktidy. Mšice škodí převážně sáním, produkcí medovice a přenosem stovek virových onemocnění. Nejvýznamnějšími skleníkovými mšicemi vyskytující se na území České republiky jsou mšice broskvoňová (Myzus persicae) a mšice bavlníková (Aphis gossypii). Jejich nebezpečí spočívá v rychlém vývojovém cyklu, kdy dochází k rapidnímu nárůstu populací. Přes velké škody, které způsobují, jsou mšice velmi bezbranný a malý hmyz s velkým množstvím přirozeně se vyskytujících nepřátel. K nejznámějším přirozeným nepřátelům patří predátoři, parazitoidi a entomopatogení houby. V biologické ochraně rostlin před mšicemi se z predátorů využívají hlavně slunéčkovití (Coccinellidae), zlatoočkovití (Chrysopidae) a dravá bejlomorka (Aphidoletes aphidimyza). Ve volné přírodě regulují dále mšice i pestřenkovití (Syrphidae). Nejvýznamnějšími parazitoidy mšic jsou hlavně parazitické vosičky Aphidius colemani, Aphidius ervi a Aphelinus abdominalis. Z mikroorganismů využívajících se proti mšicím jsou to polyfágní entomopatogenní houby, které způsobují primární infekce u více druhů škůdců. Na zahraničním trhu jsou k dostání přípravky na bázi entomopatogenních hub Lecanicillium lecanii, Beauveria bassiana a Isaria fumosorosea, které byly zavedeny na biologickou ochranu proti mšicím a dalším škodlivým organismům.