Obsah jódu ve vaječném žloutku
Abstrakt
Cílem diplomové práce bylo zhodnocení vlivu vybraných biologických a nutričních
faktorů na obsah jódu ve vaječném žloutku. Jód byl stanoven spektrofotometrickou
metodou dle Sandell-Kolthoffa, a to celkem ve 146 slepičích vejcích a 40 vejcích
křepelčích. Vejce slepic krmených kompletní krmnou směsí obsahovala téměř dvakrát
tolik jódu než vejce slepic krmených kuchyňskými zbytky. Téměř desetkrát vyšší
hodnoty jódu ve žloutku měla IQejce z prodejní sítě, která byla dodavatelem
obohacena o jód. Kromě denního příjmu jódu v krmivu měla vliv na obsah jódu také
snáška a věk slepic, kdy starší slepice s pokročilejší snáškou měly více jódu ve žloutku.
Nejnižší hodnota jódu byla zjištěna u slepic plemene maranska z malochovu, která
pokrývala denní potřebu jódu pouze z 1,2 % a nejvyšší hodnota byla zjištěna u české
zlaté kropenky z účelového zařízení, která tuto potřebu pokrývala z 6,2 %. Žloutky
křepelek měly ve srovnání s těmi slepičími výrazně vyšší obsah jódu, a to i přes jejich
podobný denní příjem jódu v potravě.