Holocenní klimatické optimum v oblasti Íránu: geoarcheologické a klimatologické studium ve spojitosti s lidským osídlením
Abstrakt
Tato bakalářská práce rešeršní formou shromažďuje dosavadní znalosti a informace o paleoenvironmentální a archeologické situaci v oblasti Íránu především z období holocenního klimatického optima, někdy též označovaného pojmem altitermála. Holocenní klimatické optimum se vyznačuje vysokými teplotami, velmi silnou intenzitou atmosférických srážek a trvá zhruba od 9000 cal. BP do 5000-6000 cal. BP. Práce si dále klade za cíl zmapovat vývoj lidského osídlení důsledkem příznivých klimatických změn. Tohoto výsledku bude dosaženo za přispění geoarcheologických a paleoklimatických proxy dat, která představí a zrekonstruují formující podmínky pro lidské osídlení. Důležitým prvkem práce je identifikace lovecko-sběračských společností a zachycení jejich postupného přechodu k plánovanému zemědělství. Pro tento přechod je významnou oblastí jihozápadní část regionu dnešního Íránu (provincie Chúzistán, Lorestán, Ílám). Těmito provinciemi "prochází" pohoří Zagrosu, kterému bude v této studii podrobena bližší analýza.