Vliv podmínek pěstování na biologicky aktivní látky v netradiční listové zelenině.
Abstrakt
V současné době se většina zeleniny, která je vyprodukována na evropském kontinentě, vypěstuje ve sklenících. Tento způsob skýtá značnou řadu výhod: nižší spotřebu vody a tepla, ochranu proti škůdcům či meteorologickým jevům, jako jsou například kroupy, a tím pádem i vyšší výtěžnost. Nicméně, jednou z podstatných nevýhod těchto zařízení je fakt, že sklo není propustné pro UV-B záření, které podporuje biosyntézu flavonoidů, látek, jež mají blahodárné antioxidační účinky pro lidský organismus. Tento nežádoucí vliv je možné eliminovat instalací LED (Light-Emitting Diode, česky elektroluminiscenční dioda) osvětlení do skleníků. Je to z toho důvodu, že tato svítidla poskytují široké spektrum elektromagnetického záření čili vlnových délek, které rostliny využívají pro celou řadu svých procesů.
V této diplomové práci byl zkoumán vliv podmínek pěstování na obsah biologicky aktivních látek, zejména kvercetinu a kemferolu v netradičních druzích asijské listové zeleniny, konkrétně Namenii, Sagami, Golden Lion, Choy Sum a Tatsoi. Všechny zmíněné odrůdy byly pěstovány ve dvou osevech (jarní a podzimní) ve skleníku a na záhoně v letech 2019-2021.
Nejvyšší koncentrace celkového kvercetinu byla zaznamenána u jarního osevu Namenie vypěstované v roce 2019 na záhoně 1241 mg/kg sušiny. Rovněž nejvyšší obsah celkového kemferolu 1753 mg/kg sušiny byl zjištěn u Namenie, jednalo se o podzimní osev roku 2020, rovněž vypěstovaný na záhoně. Po přepočtu na čerstvou hmotu byly získány stejné výsledky, hodnota u kvercetinu byla 103 mg/kg čerstvé váhy a u kemferolu 142 mg/kg čerstvé váhy.