Ergonomie a fyzioterapie jakožto funkční jednotka k prevenci rozvoje muskuloskeletálních onemocnění
Abstrakt
Muskuloskeletální onemocnění jsou onemocnění svalů, šlach, kloubů, kostí i nervů. Etiopatogeneze těchto onemocnění je multifaktoriální, roli jistě hraje i pracovní zátěž kombinovaná se specifickými pohybovými návyky a stereotypy daného jedince. Pod termín pracovní zátěž patří lokální a celková svalová zátěž, manipulace s břemeny a pracovní polohy v kombinaci s designem pracovní místa, pracovními pomůckami a například i fyzikální a chemické faktory, jež ovlivňují pracovní pohodu pracovníka. Muskuloskeletální onemocnění mohou zasáhnout jakoukoliv část těla. Muskuloskeletální poruchy spojené s prací mohou způsobit vážné a dlouhotrvající zdravotní problémy, které zneschopní člověka jak v osobním, tak i pracovním životě. Ergonomie se zabývá vztahem člověk - pracovní prostředí - pracovní pomůcky. Snaží se zaměstnanci co nejvíce ulehčit prováděnou činnost tak, aby se v pracovním prostředí cítil co nejkomfortněji a zbytečně nepřetěžoval pohybový aparát. Z pohledu fyzioterapeuta hraje roli především lokální svalová zátěž, celková svalová zátěž, manipulace s břemeny a správná postura. V teoretické části práce je popsaná definice a rozdělení ergonomie, anatomie skeletu a svalu, postura, ergonomické požadavky v pracovní expozici, rizikové faktory a konec teoretické části byl věnován nejčastějším muskuloskeletálním zdravotním komplikacím spojeným s pracovní expozicí.
Pro vytvoření praktické části jsem zvolil kvalitativní metodu výzkumu. Výzkum byl prováděn v ordinaci a na oddělení elektromontáže malých rozvaděčů, které je součástí firmy ENGEL strojírenská spol. s.r.o. Z tohoto oddělení byly pro výzkum vybrány tři probandky. Po provedení kineziologického rozboru a ergonomického šetření na pracovišti byl vytvořen individuální terapeutický plán a doporučení na ergonomické úpravy v pracovní expozici.