Možnosti fyzioterapie u hráčů házené mladšího školního věku

Abstract

Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi fyzioterapie u hráčů házené mladšího školního věku. Byla zpracována kvalitativní výzkumnou strategií.

Prvním cílem výzkumu bylo zjistit nejčastěji přetěžované partie házenkářů mladšího školního věku. Druhým cílem bylo popsat možnosti fyzioterapie aplikovaného řešení nalezených obtíží hráčů.

V mládežnických kategoriích se setkáváme spíše s přetížením PA než se zraněním. Zařazením kompenzačních a regeneračních prvků do tréninkového procesu lze předejít vzniku zranění do budoucna. U dětí je kladen větší důraz na rozvoj všeobecné sportovní průpravy než na trénink specifických dovedností.

V teoretické části práce je popsána charakteristika mladšího školního věku, rozdíly v házené mezi mládežnickou a dospělou kategorií, základní funkční anatomie nejčastěji se vyskytujících svalových dysbalancí házenkáře, kineziologie běhu, výskoku a střelby, adekvátnost pohybové zátěže sportujícího dítěte, vyšetřovací a terapeutické metody.

Praktická část práce probíhala s vybranými probandy po dobu 3 měsíců ve sportovní hale v Ledči nad Sázavou. Odpovědný pracovník daného pracoviště souhlasil s provedením výzkumu podpisem formuláře Žádosti o provedení výzkumu a tento dokument je k nahlédnutí u autora práce. Byl proveden vstupní kineziologický rozbor, návrh terapie, 12 terapií, autoterapie a výstupní kineziologický rozbor. Z výsledků výzkumu bylo zjištěno, že mezi nejvíce problematické partie házenkáře patří oslabené dolní fixátory lopatek, šikmé břišní svalstvo a zkrácené prsní svaly. Působením vhodně zvolených fyzioterapeutických metod došlo po 2,5 měsících k vřazení nových pohybových vzorů do techniky házené.

Ze získaných poznatků v rámci výzkumu a tříletého studia na ZSF JCU byla vytvořena příručka "Fyzioterapeutické minimum pro házenkáře", která předkládá možnosti, jak lze preventivně předcházet vzniku dysbalancí. Práci je možné využít jako zdroj informací pro laickou i odbornou veřejnost.