Behaviorální determinanty zdraví u studentů ošetřovatelství

Abstract

Tématem bakalářské práce jsou behaviorální determinanty zdraví u studentů ošetřovatelství. Cílem práce bylo popsat behaviorální determinanty zdraví u studentů ošetřovatelství. Data byla získávána pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Výběr informantů byl náhodný, kritériem bylo studium ošetřovatelství. Informanti byli voleni metodou sněhové koule. Celkem se na výzkumné části podílelo 7 informantů z Jihočeského kraje. Výsledky rozhovorů byly zpracovány do tří kategorií, které se týkají znalosti studentů v oblasti behaviorálních determinantů zdraví, celkového stavu studentů a behaviorálních determinantů zdraví. Z výzkumu vyplynulo, že studium na vysoké škole je pro studenty značně časově náročné. Z výpovědí vyplývá, že je to mnohdy na úkor volného času. Proto se nezvládají adekvátně stravovat a díky studijnímu vypětí jsou i méně aktivní a nemají čas na odpočinek. Rizikové chování v podobě alkoholu přiznala většina studentů. Užívání návykových látek všichni studenti chápou jako formu uvolnění a odreagování se. Sexuální zdraví je pro většinu studentů chráněný sex, a aby si ho udrželi, většina studentů volí jednoho partnera. Jeden z nejvýznamnějších determinantů je pro studenty stres. Všichni tvrdí, že s nástupem na vysokou školu přibyla také značná míra stresu. Pro většinu studentů se stres ještě více zvyšuje s nástupem zkouškového období. Většina studentů také se stresem nedokáže nijak adekvátně pracovat a všichni se kvůli prožívání vypjatých situací cítí psychicky i fyzicky špatně. Doba spánku se pro většinu studentů snižuje především ve zkouškovém období. Kvůli nedostatečnému spánku se rovněž cítí unaveně a podrážděně. Z těchto zjištění plyne, že by se mělo se studenty v těchto ohledech více pracovat. Měla by se vést konverzace o nárocích studia, o jejich zvladatelnosti a následně by se měly nároky upravit tak, aby bylo možné je plnit s větším klidem a časovou rezervou. Zkouškové období by mohlo být jedním z takto upravených nároků.