Management rizik u pacientů na umělé plicní ventilaci
Abstrakt
Současný stav: Léčebné i ošetřovatelské postupy v intenzivní péči prochází velkým rozvojem, což s sebou přináší důraz na poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péče.
Cílem práce bylo vyhodnotit rizika vztahující se k respiračnímu systému u pacientů se zajištěnými dýchacími cestami na umělé plicní ventilaci.
Metodika: Byla použita kvalitativní metoda výzkumu, formou dotazování a pozorování. Hloubkové rozhovory poskytlo deset sester pracujících na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení vybraných nemocnic Kraje Vysočina. Zúčastněné pozorování probíhalo na Anesteziologicko-resuscitačních odděleních daných nemocnic a bylo zacíleno na sestry poskytující ošetřovatelskou péči pacientům na umělé plicní ventilaci. Výběr výzkumných souborů byl záměrný. Velikost souborů byla dána nasycením dat.
Výsledky: Výzkumné šetření poukázalo na rozdílnost v ošetřovatelské péči o dýchací cesty pacientů na umělé plicní ventilaci. Sestry podceňují rizika, která jsou spojená s umělou plicní ventilací pacientů. Především jde o riziko výskytu ventilátorové pneumonie. Sestry provádí hygienu dutiny ústní v rozdílných intervalech, v některých případech neprovedly mechanickou očistu zubů a standardně nepoužívají ústní antiseptika obsahující chlorhexidin. Před endotracheálním odsáváním a před měřením tlaku v obturační manžetě sestry rutinně neprovádí odsávání ze subglotického prostoru. Rozdíly byly zaznamenány v intervalu výměny tracheostomické kanyly. U všech pozorování nebyl dodržen doporučený postup povytažení odsávací cévky před samotným odsáváním.
Závěr: Závěrem lze konstatovat, že mezi sestrami byly identifikovány rozdíly v dodržování doporučených postupů ošetřovatelské péče. Výstupem práce je informační materiál určený sestrám, obsahující intervence týkající se péče o dýchací cesty a FMEA analýza.