Poskytování ošetřovatelské péče pacientům s duševní poruchou v době pandemie
Abstrakt
Současný stav: V lednu roku 2020 vyhlásila Světová zdravotnická organizace vypuknutí nového koronavirového onemocnění covid-19, které je ohrožením pro veřejné zdraví. O dva měsíce později stanovila, že může být klasifikováno jako pandemie. Sociální izolace, úzkost, strach z nákazy, nejistota, chronický stres a ekonomické obtíže mohou vést ke vzniku duševních poruch u zranitelné populace, nebo ke zhoršení již stávajících poruch (například deprese, úzkosti). Psychiatrické stavy související se stresem, změnou nálad a užíváním návykových látek mohou být spojeny také se sebevražedným chováním. Onemocnění covid-19 může během pandemie a i po ní zvýšit míru sebevražd. Proto je poskytování ošetřovatelské péče pacientům neustálou výzvou nejen kvůli její rostoucí potřebě, ale i vzhledem ke zvýšené zátěži v oblasti duševního zdraví a omezeným sociálním kontaktům.
Cíle práce: 1. Zjistit vliv pandemie na poskytování ošetřovatelské péče pacientům s duševní poruchou. 2. Zjistit zkušenosti sester s poskytováním ošetřovatelské péče pacientům s duševní poruchou během pandemie.
Metodika: Empirická část práce byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumného šetření. Byla použita metoda dotazování, technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Získaná data byla analyzována otevřeným kódováním, metodou tužky a papíru. Na základě této analýzy vznikly 4 kategorie a 7 podkategorií.
Výzkumný soubor: Výzkumný soubor tvořilo dohromady 17 sester z různých krajů v České republice. Konkrétně to bylo 8 sester pracujících v lůžkové péči, 5 sester v ambulantní péči a 4 sestry v komunitní péči. Výběr sester byl záměrný.
Výsledky: Výzkum ukázal, že pandemie měla rozsáhlý vliv na poskytování ošetřovatelské péče pacientům s duševní poruchou. Kvůli protiepidemickým opatřením byla péče omezená, některá oddělení zcela uzavřená a také se zde vyskytovalo riziko zhoršené kvality péče. Sestry považují za přínos pandemie nově nabyté zkušenosti a ještě více stmelený kolektiv. Mezi specifika poskytované péče v době pandemie sestry zmiňovaly nošení ochranných pomůcek, omezení kontaktu, testování personálu a zvýšenou dezinfekci prostor. Mezi komplikace a nedostatky v poskytování péče nejčastěji uváděly neadekvátní množství ochranných pomůcek, nekvalitní komunikaci s klientem, malou podporu od vedení a nedostatek dalšího personálu. V poskytování ošetřovatelské péče využívaly i možnost teleošetřovatelství, a to především sestry v ambulantní péči.
Využití v praxi: Zjištěné výsledky přispějí ke zmapování specifik v poskytování ošetřovatelské péče pacientům s duševní poruchou během pandemie. Výsledky práce mohou být využity jako studijní materiál pro studenty nelékařských zdravotnických oborů a sestry z praxe.