Vnímání smrti u předškolních dětí
Abstrakt
Má bakalářská práce se zaměřuje na problematiku vnímání smrti u dětí předškolního
věku. Mapuje vyrovnávání se dětí s úmrtím otce a podporu, kterou v rodině měly.
Teoretická část tématizuje ztrátu v rodině, hlouběji se věnuje vývoji porozumění smrti.
Představuje specifika dětského truchlení a možnosti podpory dětí, které truchlením
procházejí. Okrajově hovoří o tématu smrti v knihách pro děti.
Praktická část představuje výzkumnou sondu mapující, jak se 6 dětí v předškolním věku
setkalo a vyrovnávalo se smrtí svého otce. Představuje, jak matky s dětmi
komunikovaly a jak moc se jejich život od této události změnil.
Ukázalo se, že svou roli ve vyrovnávání hrál způsob smrti. Děti, jejichž otcové umírali na
závažnou nemoc, byly svědky postupného zhoršování jejich tělesného stavu, přijaly
smrt jako určité přirozené vyústění. Naopak děti, jejichž otec zemřel násilnou smrtí
(sebevražda a vražda), reagovaly silněji. Vjednom případě, kde matka dceři po nějaký
čas úmrtí otce tajila, je patné náročnější truchlení.
Ve sledovaných rodinách se dodržuje zavedený řád dne a na tatínka děti vzpomínají
pomocí hodinek či prohlížení si společných fotografií. Ke komunikaci někdy využívají
dětskou literaturu - Lentilka pro dědu Edu, Špunťa a já anebo plyšáka, který je
prostředníkem těchto hovorů. V některých případech si děti vytvořily určité rituály,
které jim nepřítomnost otce pomáhají překonat.
