Dopad distanční výuky v době pandemie Covid-19 na české školství - Případová studie ZŠ a MŠ Frymburk

Abstract

Tato diplomová práce je pojata coby případová studie dopadu dlouhodobé distanční výuky v průběhu druhé poloviny školního roku 2019/2020 a během školního roku 2020/2021 na české školství. Distanční výuka byla nařízena vládou ČR jako jedno z opatření, která měla vést ke zpomalení šíření celosvětové pandemie infekčního onemocnění Covid-19, jež v Evropě ve větší míře vypuklo v březnu 2020. Na případu ZŠ a MŠ Frymburk se práce snaží ilustrovat zejména to, jakým způsobem distanční výuka ovlivnila chod dané školy a jaký dopad měla na její vyučující a potažmo i na žáky. Hlavním zdrojem dat pro výzkum jsou rozhovory, které byly provedeny s vyučujícími dané školy a s její ředitelkou. Část výzkumu byla provedena již během distanční výuky (na jaře 2021); další rozhovory proběhly po návratu k prezenčnímu vzdělávání. Mezi ostatní zdroje dat patří vlastní zúčastněné pozorování, terénní deník, popř. dokumenty školy jako například rozhodnutí ředitelky týkající se organizace distanční výuky. Cílem výzkumu je zmapovat, jak v konkrétní škole distanční výuka probíhala a jak byla organizována, dále pak získat pohled dotázaných vyučujících na tuto problematiku - jak se k distanční výuce stavěli, jaké strategie a metody výuky používali, zda museli svůj styl výuky nějakým způsobem upravit, změnit, či zda se naučili něco nového. V rámci rozhovorů provedených po návratu k prezenční výuce, bylo hlavním cílem zjistit, zda a popřípadě jak se změnil chod školy a styl vedení výuky konkrétních učitelů; v obecnější rovině pak, zda vyučující (a škola obecně) dokázali zkušenost s distanční výukou nějakým způsobem implementovat do výuky prezenční.