Vybrané vlivy na reprodukci dojnic u stáda holštýnského skotu
Abstrakt
I přestože se celorepublikové průměrné hodnoty ukazatelů plodnosti za předešle roky zlepšily, stále dochází v jednotlivých chovech k překročení jejich maximálních hod-not.
Tato bakalářská práce se zabývala hodnocením vybraných vlivů na celkovou úroveň reprodukce ve stádě holštýnského skotu.
Cílem práce bylo zpracovat literární přehled o reprodukci plemenic. Přehled se týkal zejména jejich reprodukčních ukazatelů, managementu reprodukce spolu s metodami řízené reprodukce a hlavních faktorů, které ovlivňují samotnou schopnost reprodukce dané plemenice. Dalším stanoveným cílem této práce bylo u vybraného stáda holštýnského skotu vyhodnotit vybrané faktory, které ovlivňují jejich repro-dukci. Analýza ukazatelů plodnosti a vybraných vlivů probíhala na farmě Hadačka, která spadá pod zemědělský podnik Kralovická zemědělská a.s. Ve zvoleném chovu byly analyzovány tyto ukazatele plodnosti: délka servis periody, délka inseminačního intervalu a délka mezidobí. Následně tyto vybrané ukazatele byly hodnoceny dle pořadí laktace, denního a průměrného denního nádoje, věku při 1. otelení a plemenné příslušnosti.
Do sledovaného souboru bylo zařazeno 242 ks dojnic holštýnského skotu nebo jejich kříženců, tyto vybrané dojnice splňovaly následující kritéria: poprvé se otelily od roku 2019 do roku 2022 a zároveň byly v tomto vymezeném časovém období ve stavu připuštěná, březí a otelená.
Se vzrůstajícím pořadí laktace dochází ke zkrácení doby reprodukčních ukazatelů. Nejkratší dobu servis periody vykazovaly dojnice v 2. laktaci a nejdelší dobu doj-nice na 1. laktaci. Nejkratší trvání mezidobí měly dojnice na 3. a další laktaci a nejdelší měly dojnice na 2. laktaci. Naopak nejkratší doba inseminačního intervalu byla u dojnic v 1. laktaci a nejdelší u dojnic ve 2. a další laktaci.
U vlivu denního nádoje a průměrného denního nádoje bylo zjištěno, že nejkratší servis perioda a inseminační interval byla analyzována u dojnic s největším denním nádojem (46-60 l) a průměrným denním nádojem (56-65 l). Naopak nejkratší doba mezidobí byla zjištěna jak u denního (8-20 l), tak průměrně denního nádoje (11-25 l) u dojnic s nejnižší hodnotou daného nádoje.
V souvislosti s věkem při 1. otelení bylo stanoveno, že nejkratší trvání servis periody (98 dnů) a mezidobí (380 dnů) vykazují dojnice, které se poprvé otelily v dřívějším věku (636 až 710 dnech, respektive ve 21 až 23 měsících). Naopak nejkratší dobu inseminačního intervalu vykazují plemenice, které se poprvé otelily v pozdějším věku (787 až 950 dnech, 25 až 31 měsících). Nejdelší trvání servis periody a mezidobí dosahují plemenice, které se otelily v nejpozdnějším věku (787-950 dnů).
Porovnání ukazatelů plodnosti mezi čistokrevnými a kříženými plemenicemi, vykazovala čistokrevná zvířata delší trvání servis periody (o 2 dny) a inseminačního intervalu (o 0,5 dne). Naopak nejdelší mezidobí vykazují křížené plemenice (387 dnů) a to o 9 dnů delší, než je u čistokrevných plemenic (378 dnů).