Komunikace v kontextu rodinného systému v paliativní péči z pohledu sociálního pracovníka - přehledová stať anglických zahraničních studií
Abstrakt
Protože česká odborná literatura v podstatě nepopisuje změny, či průběh komunikace uvnitř rodiny v situaci umírání jednoho z jejich členů, realizovala jsem tuto přehledovou stať, v níž jsem formulovala následující cíle: 1) identifikovat témata komunikace v anglicky psané zahraniční odborné literatuře, 2) popsat obsahy identifikovaných témat a 3) vyvodit z nich možné implikace pro českou paliativní péči a další zkoumání tohoto tématu. Pro dosažení cílů jsem využila metodologii tzv. dostatečně kvalitního literárního přehledu. Na základě kritérií indikujících zaměření práce na komunikaci v rodině v situaci umírání jednoho z jejich členů jsem vyhledala v databázi EBSCO 492 článků. Z nich bylo po aplikaci kritérií pro zařazení vybráno 37 článků. Výstupy lze shrnout tak, že i přes relativně malý počet výzkumných studií jsou v nich popsány jak oblasti a charakteristika komunikace, tak faktory a role, které komunikaci ovlivňují, tak dopady takové komunikace (snížení úzkosti, míry deprese a v době po úmrtí člena menší výskyt komplikovaného truchlení). Právě v onom identifikování témat a jejich obsahů je hlavní přínos práce. Za podstatné považuji především zjištění o chronemickém tlaku, který se objevuje s blížícím se úmrtím a s vlivem nejen nespecifických faktorů (pravidla komunikace v rodině před oznámením fatální diagnosy), ale také specifickými (jako jsou kulturní vlivy vztahu ke smrti, či pseudonáhradní mateřství - tendence přebírat aktivitu a kontrolu za umírajícího). Pro paliativní sociální práci v ČR může být text přínosný především s ohledem na identifikované oblasti komunikace a také faktory, které komunikaci mohou ovlivňovat.