Jak funguje školní stravování v České republice v 21. století z pohledu surovinové střízlivosti

Abstract

Tato bakalářská práce se nazývá "Jak funguje školní stravování v České republice v 21. století z pohledu surovinové střízlivosti". Stravovací návyky se vytvářejí již od útlého věku. Velký podíl na tom má samozřejmě rodinné zázemí, ale neméně důležitou úlohu ve formování stravovacích zvyklostí hraje také školní prostředí. Teoretická část práce se zabývá především výživovými doporučeními pro děti školního věku, nutričním doporučením a potravinovou pyramidou. Dále se věnuje významu školního stravování, jeho historii, legislativě a v neposlední řadě také systému HACCP a zásadám správné výrobní a hygienické praxe. Do výzkumné části se zapojilo celkem 8 informantů, z nichž 2 informantky byly vedoucí zkoumaných školních jídelen v Písku, zbylé informantky byly kuchařky v jídelnách. Ke sběru dat byla použita kvalitativní metoda s využitím semistrukturovaných rozhovorů, pozorování a analýzy získané dokumentace. Pro praktickou část byly zvoleny 3 cíle. Prvním cílem bylo zaměřit se na dodavatele surovin, a to včetně frekvence dodávek a jakosti dodávaných surovin. Druhým cílem bylo vyhodnotit zpracování dodaných surovin v chutné a nutričně vyvážená jídla. Posledním cílem bylo zmapování současného stavu stravování ve školních jídelnách z pohledu surovinové střízlivosti. Z výsledků vyplynulo, že školní jídelny objednávají suroviny každý den, zavážky jsou většinou u zeleniny 2x-3x do týdne, maso v podstatě každý den a trvanlivější suroviny jednou za týden, jelikož školní jídelny hledí na čerstvost dodaných surovin. Pokud přijdou některé suroviny nekvalitní, vedoucí je vrátí dodavateli. Ani jedna ze zkoumaných jídelen nedodržela veškerá výživová doporučení, tudíž nebyly naplněny požadované nutriční parametry. Z pohledu chutnosti připravovaných jídel dosáhla lepších výsledků školní jídelna II. Nutné je ovšem zmínit, že se jídelny velmi lišily v množství zbytků stravy. Z poskytnutých receptur bylo zjištěno, že jídelny se snaží mít jednoduché receptury a využívat co nejmenšího množství surovin. Ovšem dochucovadla a značně vyšší množství soli je stále součástí receptur.