Tělesný postoj personálu při ošetřovatelských postupech na interním oddělení

Abstract

Držení bezpečného tělesného postoje při ošetřovatelských postupech představuje velmi důležitý faktor v prevenci onemocnění pohybového aparátu a pracovní neschopnosti zdravotnického personálu. Protože toto téma bývá bohužel mnohdy opomíjené, rozhodli jsme se touto problematikou v naší práci zabývat. Sestra ve své praxi musí ovládat velké množství ošetřovatelských postupů, aby mohla kvalitně poskytovat ošetřovatelskou péči. Z důvodu velkého souboru těchto postupů se v naší práci soustředíme pouze na šest činností, které sestry na interním oddělení rutinně vykonávají. Mezi tyto ošetřovatelské postupy jsme zařadili podávání stravy a tekutin, převazy ran, odběry krve, zavádění periferní žilní kanyly, zavádění permanentního močového katetru a bandáže dolních končetin. Polohování pacientů je pro pohybový aparát ošetřovatelského personálu velmi zatěžující. Je to však obsáhlá oblast, která si zaslouží samostatnou práci, a proto se jím v našem šetření nezabýváme. Cílem této práce je zjistit, jaký tělesný postoj sestry zaujímají při provádění vybraných ošetřovatelských postupů s ohledem na prevenci poranění pohybového aparátu. V návaznosti na cíl byla stanovena jedna výzkumná otázka: "Jaký tělesný postoj sestry nejčastěji zaujímají při provádění ošetřovatelských postupů?" a šest hypotéz. V naší diplomové práci byl zvolen kvantitativní výzkum, který se uskutečnil prostřednictvím dotazníkového šetření. Dotazník byl distribuován do třech brněnských nemocnic. Konkrétně do Fakultní nemocnice Brno, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a do Vojenské nemocnice Brno. Dotazník byl určen pro všechny všeobecné a praktické sestry, které pracují na interním oddělení, a velikost výzkumného souboru činí 386 respondentů. Z výzkumu vyplývá, že si více než polovina našich respondentů myslí, že dodržují zásady bezpečného tělesného postoje. Při konkrétnějších otázkách jsme ale zjistili, že při ošetřovatelských výkonech sestry často opomíjejí držet hlavu a záda ve vzpřímeném postavení, což může vést k mnoha kumulativním poraněním pohybového aparátu. Také jsme zjistili, že mezi hlavní limitující faktory, které sestrám brání dodržovat bezpečný fyzický postoj, patří především ošetřovatelské postupy prováděné u neklidného a nespolupracujícího pacienta, čímž se nám potvrdila i jedna z našich hypotéz. Mezi další nepříznivé faktory patří dle respondentů také stresové situace, nedostatek času a také nedostatek personálu. Z výzkumu také vyplývá, že naprostá většina sester trpí bolestmi zad, které jsou způsobené především zátěží v jejich zaměstnání. Z odpovědí respondentů je také patrné, že velká část sester pracuje ve stresu, který se považuje za další rizikový faktor pro vznik muskuloskeletálních obtíží.