Analýza finanční pomoci Afghánistánu

Abstract

Tato práce se zaměřuje na finanční pomoc ze zahraničí a její dopady na veřejný život v Afghánistánu v letech 2002 až 2012. Cílem této práce bylo provedení analýzy této pomoci a určení odlišností a vzájemných vztahů jak na úrovni národní, tak i na úrovní jednotlivých provincií. Práce měla ukázat, na základě vybraných parametrů, do jaké míry zahraniční pomoc pomohla veřejnosti zlepšit své základní životní podmínky. Práce se zabývá těmi provinciemi, které obdržely největší částku z dané finanční pomoci, a analýza měla ukázat souvislosti zahraniční pomoci vzhledem k počtu doktorů ve veřejných nemocnicích, celkovou výši peněz investovaných do dopravní infrastruktury a počet veřejných i soukromých univerzit v následujících provinciích: Balkh, Ghazni, Heart, Helmand, Kabul, Kandahar, Kunar, Nangarhar, Paktika a Paktya. Tato bakalářská práce byla rozdělena do několika částí. První část popisuje teoretické pozadí i zdroje nezbytných informací pro provedení analýzy, a stejně tak objasňuje nejdůležitější výrazy, které jsou důležité pro pochopení celého konceptu této práce. Také obsahuje historické informace o zahraniční pomoci a politické a ekonomické informace o Afganistánu. Druhá část definuje metodologii této práce, popisuje použité kvantitativní výzkumné metoda, a vysvětluje jejich konkrétní použití v části praktické. Poslední částí práce část praktická, ve které je pro analýzu dat použita jednoduchá lineární regrese a test normality provedený v softwaru STATISTICA. Pomocí těchto metod a vytvořených modelů byla získaná data interpretována a byly formulovány závěry práce. Po analýze a interpretaci se dá usoudit, že tři modely dávaly smysl a čtvrtý nikoli. Ty tři smysluplné modely ukázaly, že počet doktorů ve veřejných nemocnicích a počet veřejných i soukromých univerzit mají silnou souvislost se zahraniční pomocí. Z toho vyplývá, že mezi lety 2002 až 2012 zahraniční pomoc pomohla a zdokonalila veřejný život na národní i provinční úrovni a rovněž zlepšila základní životní podmínky. Čtvrtý model je obnos převedených peněz, a je poměrně zřetelné, že to má slabou souvislost se zahraniční pomocí. To znamená, že v letech 2002 až 2012 nebyla zahraniční pomoc v tomto odvětví až tak efektivní, a díky poznaným důvodům to je kvůli korupci na vládní úrovni, bezpečnostním výzvám a přehodnocování projektů. Tak jako tak se dá říci, že zahraniční pomoc byla jasně hlavní tažnou silou zdokonalování veřejného života v Afghánistánu.