Slavnostní vjezd císaře Rudolfa II. do Olomouce roku 1577
Abstrakt
Předkládaná práce se věnuje slavnostnímu vjezdu císaře Rudolfa II. do Olomouce v červnu roku 1577 a starobylému rituálu stavovského holdování, jenž legitimizoval nástup panovníka na trůn. Autorce jde o přiblížení raně novověké slavnosti prostřednictvím metodologické koncepce symbolické komunikace, jejíž teoretická východiska zpracovala zvláště Barbara Stollberg-Rilinger. Práce staví na vědeckých přístupech historické antropologie a pokouší se nahlédnout do dějin mentalit. Autorka analyzuje dobový pramen, jehož původce byl očitým svědkem celé události. V úvodu práce se autorka věnuje představení metodologických východisek, literatuře, která byla pro práci stěžejní, a užitým pramenům. Ve druhé kapitole je vylíčena cesta císaře Rudolfa II. do Prahy, odkud byla zahájena holdovací pout po jednotlivých zemích habsburské monarchie. Třetí a čtvrtá kapitola jsou postaveny na rozboru a interpretaci pramenu a jsou pro práci stěžejní. Ve třetí kapitole je naznačeno vnímání nadřazenosti a moci, které se odráží v hierarchickém uspořádání raně novověké společnosti. Čtvrtá kapitola se věnuje prezentaci Rudolfa II. prostřednictvím symbolu užitých při jeho triumfálním vjezdu do města. V závěru práce autorka shrnuje výsledky výzkumu. Na jejich základě odpovídá na otázky, které si při psaní práce pokládala. Festivity byly vítaným zpestřením každodenního života v raném novověku. Měly přesně danou podobu, proto bylo silně vnímáno jakékoli narušení jejich ritualizovaného průběhu. Autorka dochází k závěru, že ve vyšší raně novověké společnosti hrálo velkou roli postavení a ceremoniál byl jednou z příležitostí toto postavení prezentovat.