Příběh moderního tvůrce. Joža Uprka (1861-1940)
Abstrakt
Předkládaná diplomová práce pojednává o malíři Jožovi Uprkovi v kontextu formování moderní české výtvarné kultury na přelomu 19. a 20. století. Zároveň zkoumá Uprkův decentralistický postoj, projevený v pevném sepětí s rodným Slováckem, celoživotní základnou. Jeho osobité dílo se pomalu vytrácí z obecného povědomí, od jeho jediné monografie uplynulo již 63 let. Tato práce reflektuje okolnosti a síťě vztahů, ve kterých se formoval Uprka jako malíř. Jeho studia v Praze, Mnichově a Paříži můžeme pokládat za takřka modelová pro konec 19. století. Pozornost je také věnována námětově spřízněnému Hanuši Schwaigerovi. Uprka v povědomí veřejnosti neprávem uvízl v druhořadé kategorii malířů národopisných žánrů. Je to nejenom ku škodě samotného umělce, ale především pro českou kulturu. Jeho vrcholná tvorba na přelomu 19. a 20. století nese znaky originálního uměleckého přístupu.