| dc.contributor.advisor | Tureček, Dalibor | |
| dc.contributor.author | Johnová, Petra | |
| dc.date.accessioned | 2021-11-26T12:42:53Z | |
| dc.date.available | 2021-11-26T12:42:53Z | |
| dc.date.issued | 2012 | |
| dc.date.submitted | 2012-05-15 | |
| dc.identifier.uri | https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/9867 | |
| dc.description.abstract | Práce porovnává ztvárnění motivického celku destrukce lidské existence u třech děl konce devatenáctého století. Předmětem analýzy jsou díla U snědeného krámu (Ignát Herrmann), Dům U tonoucí hvězdy (Julius Zeyer) a Princezna Pampeliška (Jaroslav Kvapil). Nejedná se primárně o specifickou analýzu poetiky, ale o postižení základních obrysů a mechanismů zobrazovaného světa. Pozornost je upřena zejména na typologii klíčových postav, způsob a roli vykreslení prostředí a úlohu času v destrukci literárních postav. Je zde upozorněno i na důležitost symbolů, které jsou propojeny s hlavními postavami podléhajícími rozpadu, či na úlohu vypravěče ovlivňujícího svou pozicí zobrazení destrukce. Práce se však zaměřuje i na specifičnost motivu destrukce, jež se projevuje zejména v míře zobrazení vnitřní či vnější podstaty literárních postav. Problematika je nahlédnuta z nejrůznějších perspektiv, jejichž různorodost se projevuje i v samostatném odborném uchopení jednotlivých dílčích analýz. Těmito odlišnými perspektivami by se mělo docílit objektivnějšího a přesnějšího zachycení podob destrukce, jež se projevují zejména prostřednictvím různých diskursů. Výsledkem práce by měla být i odpověď na otázku, v jaké míře je analogický motivický celek spoluurčen náležitostí textu k různým diskursům (realismus, parnasismus, impresionismus), jež motiv destrukce podrobují v devadesátých letech devatenáctého století tlaku ryze odlišných norem. | cze |
| dc.format | 73 s. (132 099 znaků) | |
| dc.format | 73 s. (132 099 znaků) | |
| dc.language.iso | cze | |
| dc.publisher | Jihočeská univerzita | cze |
| dc.rights | Bez omezení | |
| dc.subject | podoby motivu destrukce | cze |
| dc.subject | Herrmann | cze |
| dc.subject | Zeyer | cze |
| dc.subject | Kvapil | cze |
| dc.subject | U snědeného krámu | cze |
| dc.subject | Dům U tonoucí hvězdy | cze |
| dc.subject | Princezna Pampeliška | cze |
| dc.subject | Martin Žemla | cze |
| dc.subject | Rojko | cze |
| dc.subject | Severín | cze |
| dc.subject | schéma destrukce | cze |
| dc.subject | destruction forms | eng |
| dc.subject | Herrmann | eng |
| dc.subject | Zeyer | eng |
| dc.subject | Kvapil | eng |
| dc.subject | U snědeného krámu | eng |
| dc.subject | Dům U tonoucí hvězdy | eng |
| dc.subject | Princezna Pampeliška | eng |
| dc.subject | Martin Žemla | eng |
| dc.subject | Rojko | eng |
| dc.subject | Severín | eng |
| dc.subject | destruction scheme | eng |
| dc.title | Podoby motivu destrukce: Herrmann - Zeyer - Kvapil | cze |
| dc.title.alternative | The Forms Of Destruction | eng |
| dc.type | bakalářská práce | cze |
| dc.identifier.stag | 22095 | |
| dc.description.abstract-translated | The thesis compares depict of the human existence destruction motivic whole in three novels from the end of the nineteenth century. The subject of the analysis is from books U snědeného krámu by Ignát Herrmann, Dům U tonoucí hvězdy by Julius Zeyer and Princezna Pampeliška by Jaroslav Kvapil. It is not primarily about the specific analysis of the poetics but to highlight the basic outlines and the mechanism of the depict world. It focuses mainly on the typology of the main characters. It also describes the ways and roles of the environment depiction and the impact and also the period of the literary characters destruction. The attention is drawn to importance of symbols which are linked with the main characters. The characters are also influenced by the role of the narrator who can influence depict of the destruction by his position. The thesis also focuses on specific motive of the destruction which is especially expressed in depict in inner and outer substance of the literary characters. The issue is looked at from different perspectives whose variedness is described in the expert description itself of the individual analysis. We should get through these different perspectives to more objective and precise depict of the images of destruction which becomes more evident through different discourses. As a result of the thesis should be the answer to the question in what extent is the analogical motivic whole defines text requirement to other not only literary discourse (realism, parnasism, impressionism) whose destruction motive submits to the pressure of the distinct regulations in the nineteenth century. | eng |
| dc.date.accepted | 2012-06-25 | |
| dc.description.department | Filozofická fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-discipline | Historie - bohemistika | cze |
| dc.thesis.degree-grantor | Jihočeská univerzita. Filozofická fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-name | Bc. | |
| dc.thesis.degree-program | Filologie | cze |
| dc.description.grade | Dokončená práce s úspěšnou obhajobou | cze |
| dc.contributor.referee | Haman, Aleš | |
| dc.description.defence | Uchazečka byla v obhajobě věcná, kompetentní a přesvědčivá. Obhájila funkčnost výběru materiálu i konceptualizace pomocí grafů. | cze |
