Využití moderních metod vlhkého hojení v praxi

Abstract

ABSTRAKT Využití moderních metod vlhkého hojení v praxi Úvod: Metoda vlhkého hojení prožívá v praxi v posledních letech své znovuzrození. Tato převratná změna se týká nejen používání specifických materiálů a komplexního přístupu v řešení problému, ale i zvýšeného zájmu ze strany lékařů, zdravotnických pracovníků i samotných pacientů. Vývoj moderního způsobu hojení ran začíná v praxi rozdělovat zdravotníky na ty, kteří se profilují v tomto způsobu hojení, a na ostatní respektující sice nové možnosti, avšak mající malé praktické zkušenosti. Cíl: Cílem mé bakalářské práce je zjistit zda sestry provádějí výběr druhu materiálu pro vlhké hojení ran dle fáze hojení (TIME systém), zda materiály používají více preventivně nebo terapeuticky a zda při výběru materiálu spolupracují s lékaři. Výzkumný soubor tvořilo 89 sester ze standardních oddělení (chirurgické oddělení, interní oddělení, oddělení následné péče) Nemocnice České Budějovice a.s. a Nemocnice Prachatice a.s.. Výsledky: Z výsledků jsem zjistila, že má hypotéza (H3) - sestry spolupracují s lékaři při výběru materiálu pro vlhké hojení se potvrdila. Hypotéza (H2) zněla, že materiály vlhkého hojení se v praxi využívají převážně terapeuticky. Z výsledků jsem dospěla k závěru, že tomu tak není, a že v současné době se tyto materiály využívají většinou jak terapeuticky, tak i preventivně. Výsledek znázorňuje graf č. 15. Jak ze zjištění vyplývá, materiály pro vlhké hojení ran se v nemocniční praxi využívají z 57 % procent terapeuticky i preventivně a jen ze 43 % pouze terapeuticky. Hypotéza H2 se tedy nepotvrdila. Moje hypotéza (H1) zněla: ?V praxi je výběr materiálu pro vlhké hojení prováděn dle fáze hojení.? Z výsledků jsem však byla překvapena, neboť má hypotéza H1 se nepotvrdila. Jen 48 % z dotazovaných respondentů využívá TIME systém. Rozdíl však ve využití a nevyužijí TIME systému je jen pouhé 4 %, což představuje z celkového počtu respondentů 75 (100 %), jen 3 osoby. Závěr: Závěry mé výzkumné studie mohou sloužit pro výzkum většího rozsahu, jako podklad k standardům a seminářům pro sestry, ale také pro článek do odborného časopisu.