Chudoba a sociální vyloučení: etická výzva české společnosti

Abstract

Práce se věnuje úloze státu a společnosti v přístupu k chudobě a sociálnímu vyloučení. V úvodní části práce charakterizuje fenomén chudoby a sociálního vyloučení a zabývá se otázkou vnímání chudoby společností. Zaměřuje se na koncept kultury chudoby, pozornost je věnována potřebnosti solidarity, sociální spravedlnosti a sociálnímu státu. V další části se práce zabývá mírou chudoby a sociálního vyloučení v České republice, a možnostmi záchranné sociální sítě v ČR. Popisuje konkrétní projevy sociálního vyloučení a chudoby v české společnosti, především v oblasti bydlení, uplatnění na trhu práce a destruktivního zadlužování. Objasňuje situaci Romů jako nejvíce postižené skupiny obyvatel. Stávající situace v České republice ukazuje, že přístup společnosti k chudobě jako k osobnímu nedostatku a selhání, blokuje vzájemnou solidaritu a generuje strategie spojené s represí, které rezignují na pochopení příčin. Proto nemohou být dostatečně efektivní. Společnost by měla problémy chudoby reflektovat, promýšlet a účinně je řešit. Inspiraci lze nalézt v křesťanské etice a jejím pojetí lidské důstojnosti.