Prevence syndromu vyhoření u úředníků vykonávajících agendu sociální péče

Abstract

Od 1. ledna 2007 došlo k rozsáhlým změnám v systému vyplácení dávek sociální péče. Jednalo se zejména o zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi a zákon č. 108/2006 S., o sociálních službách. Tato práce se zabývá prevencí syndromu vyhoření zaměřenou právě na období od účinnosti uvedených zákonů. Současně se účinností zákonů nastala povinnost úředníků žádosti o poskytování sociálních dávek zpracovávat pomocí softwarového programu a nutnost lidské osudy ‚qvměstnat'' do kolonek počítačového programu, což přinášelo nemalé psychické vypětí. Dále je třeba vést dvojí dokumentaci, jak v listinné, tak v elektronické podobě, což opět klade zvýšené pracovní nároky na úředníky. Výzkum byl prováděn u pracovníků městských úřadů na okrese Domažlice, pracující na odborech sociálních věcí, kteří se zabývají zpracováním žádostí podle výše uvedených zákonů. Byla stanovena hlavní hypotéza, že prevence syndromu vyhoření u úředníků sociální péče na okrese Domažlice neexistuje. Dále byly stanoveny další pracovní hypotézy: úředníci nemají zájem o preventivní programy a zaměstnavatelé nevytvářejí podmínky pro prevenci syndromu vyhoření. Výsledky mohou posloužit samotným pracovníkům pro lepší orientaci v problematice prevence syndromu vyhoření a především vedoucím pracovníkům a vedení úřadů ke zlepšení péče o zaměstnance.