Smyslová aktivizace pro seniory

Abstract

Ke smyslové aktivizaci seniorů je využívána řada přístupů, mezi něž patří i multisensorická aktivizace poskytovaná formou obohaceného prostoru Snoezelen či Montessori technik. Existují údaje o pozitivním vlivu těchto technik na psychický a emoční stav seniorů a to i v případech senilní demence Alzheimerova typu. Důležitou složkou multisensorické stimulace je i lidský kontakt mezi seniorem a osobou provádějící s ním aktivizační činnost. Cílem teoretické části bakalářské práce bylo popsat smyslovou aktivizaci, její jednotlivé techniky a využití, způsoby práce a přínos smyslové aktivizace při práci se seniory. Cílem praktické části bakalářské práce bylo najít nejvhodnějších formy smyslové aktivizace orientované na využití jednotlivých smyslů pro obyvatele Domova pro seniory Bethesda v Praze 9 Horních Počernicích. Dále byla hodnocena spokojenost seniorů s jednotlivými formami smyslové aktivizace. Kvalitativní výzkum byl prováděn v Domově pro seniory Bethesda od dubna do července 2014 u devíti seniorů (8 žen, 1 muž, ve věku 65-93 let). Z jejich zdravotní a sociální dokumentace bylo zjištěno, že hodnoty jejich orientační diagnostický test (Mini-Mental State Examination, MMSE) se pohybovaly mezi 12 - 27 body. U každého seniora bylo provedeno celkem 10 aktivizačních sezení. V každém sezení byly čtyři různé úlohy zaměřené na využití zraku, sluchu, hmatu, chuti a čichu. Z výzkumu vyplynulo, že všechny použité úlohy (kromě rozpoznání typu textu) byly vhodné pro smyslovou aktivizaci seniorů a to jak při skupinové, tak individuální aktivizaci. U seniorů s nižším MMSE však bylo nutné opakované vysvětlení úloh a obrázková nápověda. Úlohy zaměřené na využití hmatu byly u seniorů úspěšnější než úlohy orientované na další smysly. Jako složitější se ukázaly úlohy vyžadující hledání souvislostí mezi zobrazenými předměty a úlohy posuzující typ reprodukovaného textu, či znalost písně. Tyto úlohy byly obtížné zejména pro seniory s nižším MMSE. Určité obtíže jsem také pozorovala u úloh využívajících čichu a chuti, neboť tyto smysly byly u některých seniorů oslabené. Když jsem použila multisensorické stimulace v podobě přípravy desertu, byla jsem překvapena dobrým výkonem všech seniorů bez ohledu na případné poruchy smyslů či snížené MMSE. Proto je nutné při vytváření aktivizačního programu usilovat o jeho pestrost a přizpůsobit jeho náročnost schopnostem seniorů. Získané poznatky o smyslové aktivizaci mohou být využity v domovech pro seniory v rámci péče o seniory tak, aby se zlepšilo nejen využití volného času seniorů, ale i jejich integrace do nového životního a společenského prostředí. To vše by mělo napomoci k co nejdelšímu zachování osobní, sociální i věcné integrity seniorů.