Screening plicní rakoviny pomocí low-dose CT

Abstract

Plicní karcinom má svůj bezpříznakový charakter, kdy pacientovi dlouhodobě nemusí způsobovat žádné potíže. Při zjištění jakýchkoliv potíží spojených s karcinomem plic bývá už diagnostikován pokročilejší karcinom plic, který lze špatně léčit. U tohoto nádorového onemocnění je třeba včasný záchyt, který může vést k včasné léčbě, kdy pacient má vysoké šance na přežití. Na základě této problematiky proběhly výzkumné studie pro screening rakoviny plic. Ve Spojených státech proběhla studie s názvem National Lung Screening Trial a v Evropě studie s názvem Nelson. V obou studiích byla snížena mortalita na karcinom plic o 20 %. Na začátku teoretické části bakalářské práce se věnuji karcinomu plic. Jsou zde zahrnuty základní informace o karcinomu plic. V další kapitole je popsáno, co to je screening a jsou uvedeny screeningové programy, které nyní probíhají v České republice. Z přiložených grafů lze zjistit, jak určitý screening ovlivňuje průběh daného nádorového onemocnění v populaci. Na konci této kapitoly je popsán plánovaný pilotní program pro včasný záchyt karcinomu plic v České republice. Na konci celé teoretické části je stručně popsán princip CT přístroje a porovnání nízkodávkového a klasického CT hrudníku z pohledu dávky na pacienta. V praktické části práce se věnuji cílům práce a výzkumné otázce. Cílem práce je provést kvalifikovaný odhad přístrojového a personálního vybavení pro screening rakoviny plic a od toho se odvíjí i výzkumná otázka: Jaký by byl předpokládaný počet low - dose CT v ČR v případě zavedení screeningu rakoviny plic? Abych mohla odhadnout počty potřebných CT přístrojů, provedla jsem měření průměrného času při nativním vyšetření a stanovila jsem pracovní dobu vyšetření. Z otevřených zdrojů jsem získala počty kuřáků v České republice. Z těchto dat a podmínek pro zařazení do screeningového programu bylo možné sestavit tři modelové situace, jak by screening rakoviny plic mohl probíhat. V diskuzi dále hodnotím získané výsledky.