Traumatologická připravenost nemocnic a zdravotnické záchranné služby kraje

Abstract

Traumatologická připravenost zdravotnictví kraje představuje odborné jádro krizové připravenosti veřejného zdravotnictví. Klíčovými subjekty jsou zdravotnická záchranná služba a poskytovatel nemocniční péče. Současná právní úprava stanovuje povinnost poskytovatelům zdravotních služeb zpracovat traumatologický plán, v rámci kterého je soubor opatření, který se uplatňuje při hromadných neštěstích. Téma diplomové práce je zaměřeno na traumatologické plánování, konkrétně na hromadné postižení zdraví a zmapování znalostí a orientace zdravotníků v traumatologických plánech a přípravách na mimořádné události s hromadným příjmem raněných. Zaměřila jsem se na nelékařské zdravotnické pracovníky krajské Zdravotnické záchranné služby a krajské nemocnice. Na jejich orientaci a znalosti v oblasti traumatologické připravenosti subjektu. Teoretická část diplomové práce slouží jako podklad pro výzkumnou část. Je rozdělena do kapitol, které se věnují přednemocniční neodkladné péči, součinnosti integrovaného záchranného systému, postupy a činnostmi zasahujících složek- převážně zdravotníků. Důkladněji jsem se věnovala terminologii hromadného poškození zdraví a třídění pacientů v místě mimořádné události. Dále jsem popsala návaznost péče ve zdravotnickém zařízení. Při zjišťování připravenosti subjektů na mimořádnou událost s hromadným postižením zdraví byla v praktické části využita technika komparace dat. Tam jsem se zaměřila na porovnání traumatologických plánů obou subjektů: krajské nemocnice a výjezdového stanoviště krajské ZZS. A zjišťovala jsem schopnost úrovně spolupráce obou subjektů na základě podobnosti plánů. V druhé části práce jsem mapovala znalosti pracovníků ve směrnici Traumatologického plánu pomocí kvantitativního výzkumu. K tomu jsem využila dotazníkové šetření. Respondenti tedy kroužkovali z uvedených možností správnou odpověď. Otázky byly uzpůsobeny a aplikovány na směrnice obou traumatologických plánů. Respondenti byli nelékařští zdravotničtí pracovníci ZZS v Českých Budějovicích a nelékařští zdravotničtí pracovníci krajské nemocnice v Českých Budějovicích. Soubor pracovníků z nemocnice jsem zúžila na pracovníky traumatologických ambulancí a resuscitačního oddělení. Dotazník tvořilo celkem 28 otázek. Z toho bylo 5 informativního charakteru, ty zjišťovali: pohlaví, věk, odpracovaná léta, vzdělání, pracovní zařazení. Zbylých 23 otázek posloužilo ke statistickému šetření. Tyto otázky se věnovaly teorii uvedené ve směrnicích obou subjektů. Získané informace jsem zpracovala v kapitole Výsledky. Komparace traumatologických plánů byly uvedeny a vyhodnoceny v tabulkách. Dotazníkové šetření bylo vyhodnoceno neparametrickým testováním a chí kvadrát testem dobré shody.