PES V ŽIVOTĚ ČLOVĚKA

Abstract

Základním výzkumným problémem této práce bylo zjistit, jaký je vztah mezi soužitím se psem a jeho vlivem na submisivnost, emocionalitu a hostilitu adolescenta. Pro praktickou část této práce byl zvolen kvantitativní typ výzkumu a konkrétně srovnávací studie, která měla za úkol porovnat skupinu respondentů vyrůstajících se psem a vyrůstajících bez psa. Z výroků nejrůznějších autorů uvedených v teoretické části vycházely tři hlavní hypotézy (H1: Adolescenti vyrůstající v rodině se psem se projevují nižší hostilitou, H2: Adolescenti vyrůstající v rodině se psem mají vyšší sebevědomí, H3: Adolescenti vyrůstající v rodině se psem lépe ovládají své emoce). Pro výběr do výzkumného vzorku byla použita metoda namátkového a kriteriálního výběru. Výzkumný vzorek čítal 104 respondentů. Pro sběr dat byl použit standardizovaný Bellův dotazník přizpůsobivosti, který byl administrován v online podobě. Všechny tři hypotézy byly na základě statistické analýzy vyvráceny. U hypotéz H2 a H3 nemohla být prokázána statistická významnost mezi oběma skupinami respondentů. U hypotézy H1 se prokázal pravý opak jejího tvrzení (adolescenti vyrůstající bez psa se projevili nižší hostilitou), který se potvrdil i statisticky. Tato hypotéza byla tedy také vyvrácena.