Stereotypizace vnímání oběti domácího násilí
Loading...
Date
Authors
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Jihočeská univerzita
Abstract
Tato bakalářská práce s názvem "Stereotypizace vnímání oběti domácího násilí" poukazuje na problematiku domácího násilí. Zaobírá se tím, jak vnímají vysokoškolští studenti, kteří bydlí v Českých Budějovicích, oběť domácího násilí. Zkoumá tedy názory, postoje a pohledy zmíněných studentů.
V teoretické části bakalářské práce jsou popsány pojmy, které se vztahují k danému tématu. Např. pojem domácí násilí, znaky, příčiny a důsledky domácího násilí. Dále je zde charakterizována oběť i agresor. V závěru teoretické části bakalářské práce je popsána laická i odborná pomoc oběti.
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak vnímají vysokoškolští studenti oběť domácího násilí. Na základě tohoto cíle byly stanoveny dvě hypotézy:
H1: "Vysokoškolští studenti jsou přesvědčeni, že oběti domácího násilí iniciují agresora k domácímu násilí".
H2: "Oběti domácího násilí vnímají vysokoškolští studenti jako hloupé a nevzdělané".
V praktické části práce je charakterizován výzkumný soubor, který byl tvořen českobudějovickými vysokoškolskými studenty. Celkový počet respondentů, kteří se zapojili do výzkumu, je 457. Přesněji 82 mužů a 375 žen. Do výzkumu se zapojili studenti jak magisterského, tak bakalářského programu studia. Věk respondentů je 19 25 let. Do výzkumu se mohli zapojit studenti denní i dálkové formy studia.
Respondenti byli osloveni mnou, mými přáteli a známými, kteří taktéž studují vysoké školy. Díky nim se dotazníky podařilo dostat do většího počtu vysokých škol, a tudíž k poměrně vysokému počtu českobudějovických studentů. Osloveni byli studenti například z těchto vysokých škol: VŠE, VŠTE, Karlovy univerzity a dalších. Co se týče Jihočeské univerzity, snažila jsem se, aby se dotazník objevil na všech fakultách. Což se, myslím, podařilo.
V dotazníkovém šetření, které bylo prováděno pomocí sémantického diferenciálu, respondenti zaškrtli svůj názor a pohled na oběť domácího násilí. Na jedné straně sémantického diferenciálu byla uvedena pozitivní vlastnost či pohled, na druhé naopak negativní. Ti respondenti, kteří se nepřikláněli k pozitivní či negativní straně, byli nestranní a volili střed. Jejich pohled a postoj byl tedy neutrální. Data jsem sbírala v období 7 týdnů. Po sesbírání dotazníků následovalo zpracování dat do grafů a ověření hypotéz. Statistické vyhodnocování nebylo nutné, jelikož výsledky byly markantní.
Mnoho respondentů zaujalo neutrální postoj. Vysvětluji si to tím, že vysokoškolští studenti se bojí samostatného rozhodnutí, raději se tedy uchylují k rozhodnutí neutrálnímu. Stanovené hypotézy se nepotvrdily.
