Ověřování IMRT plánů
Abstrakt
Radioterapii s modulovanou intenzitou svazku (IMRT) můžeme považovat za průlom a pokrok v léčbě nádorových onemocnění. V praxi tato nová metoda zaznamenala veliký rozvoj již koncem devadesátých let minulého století. V současné době je proto IMRT stále častěji používaným léčebnám postupem. A to hlavně u těch nádorových onemocnění, která pro svou ''vhodnou'' lokalizaci k jejímu užití vybízejí.
IMTR nám umožňuje lepší rozložení dávky v cílovém objemu, než je tomu u konvenční radioterapie. Zároveň můžeme dosáhnout maximálního šetření okolních zdravých tkání. Pro klinické použití metody IMRT je však nutné ověřovat souhlas mezi dávkou plánovanou a dávkou skutečně v cílovém objemu realizovanou.
Z velkého množství možných metod ověřování souhlasu jsem pro tuto práci vybrala tři následující metody.
- metoda portálové dozimetrie
- měření ve speciálním fantomu
- měření pomocí 2D pole detektorů Seven29
Cílem mé práce bylo porovnat tyto metody ověřování IMRT plánů a dále ověřit vhodnost 3% tolerančního kritéria pro všechny tři uvedené ověřovací metody.
Metoda portálové dozimetrie je vhodná pro ověření fluence a plně dostačující a časově nenáročná pro klinické využití. Metoda měření pomocí 2D pole poskytuje dostatečně přesný údaj o rozložení dávky v modulovaném poli, je však časově náročnější a měřící zařízení není integrováno do systému ozařovacího přístroje. Metoda měření ve speciálním fantomu je časově velmi náročná, poskytuje informaci o rozložení dávky v malém množství bodů. Mnou zvolené kriterium DD=3% vyhovuje pro všechny tři metody vyjma oblastí s vysokou modulací dávky a oblastí okrajů pole.