Pojetí vědy s epistémickými aspekty u Jana Dunse Scota a Immanuela Kanta
Abstrakt
Práce se zabývá pojetím vědy u J.D. Scota a I. Kanta. V první části práce je uvedeno aristotelské pojetí vědy, ze kterého Scotus vycházel. Přes kritiku iluminační teorie poznání Jindřicha z Gentu je objasněno přirozené poznání, které zastává J.D. Scotus, neboť to je nutnou součástí Scotova konceptu vědy, kterým se práce zabývá v závěru první části.
Druhá část této práce obsahuje vysvětlení termínů a priori/a posteriori, syntetické/analytické v kantovském kontextu. Na základě vysvětlení termínů je pak ukázána Kantova teorii obecného a nutného poznání. Závěr druhé části se věnuje kantovskému pojetí vědy.
Třetí část práce se zabývá komparací myšlenek a ukazuje rozdíly v apriorním poznáním, v pojetí syntetických a analytických soudů u Scota a Kanta. A v posledku ukazuje, že v pojetí vědy u obou zmíněných myslitelů je patrný Aristotelův princip deduktivní poznání obecného a nutného.