Omezení činnosti soudů během mimořádných událostí
Abstrakt
Diplomová práce pojednává o omezení činnosti soudů během mimořádných událostí a o smysluplnosti zařazení justice do systému kritické infrastruktury.
Soudní moc patří vedle moci zákonodárné a výkonné do klasického trojúhelníku státní moci. Rozsah její činnosti se snaží přiblížit první část. Pomocí rozboru příslušných zákonů je čtenáři předestřena její šíře a význam pro společnost. V dalším textu následuje výčet mimořádných událostí, které mají vliv na omezení výkonu soudní moci. Jejich seznam poskytl resortní Plán krizové připravenosti a byli doplněny o dvě nové aktuální hrozby. Poslední část úvodní stati hovoří o systému kritické infrastruktury, do které spadá i justice.
Cílem diplomové práce je stanovit, nakolik je justiční správa imunní vůči vlivu mimořádných událostí. Zda systém potřebuje další investice do zabezpečení, nakolik použitá opatření eliminují působení přesně definovaných mimořádných událostí a jestli je justice oprávněně zařazena do systému kritické infrastruktury.
Pro vlastní zpracování výsledků je použita metodika operační analýzy. Konkrétně
se jedná o disciplínu vicekriteriálního hodnocení variant. Metoda sama je vhodná
pro hodnocení fenoménů, u kterých se hodnotí více kritérií. Výsledky jsou zpracovány dle principů WSA (metoda váženého součtu) a Fuller (porovnávací a bodovací metoda). Samozřejmě nechybí porovnání výsledků obou disciplín. Zkoumaná opatření určená
k omezení působení mimořádných událostí, jsou řazená do tematických bloků. Jejich pořadí je stavební prostředky, technické prostředky, vnitřní struktura areálu a fyzická ostraha. Přičemž první a třetí blok tvoří prostředky pasivní ochrany a druhý a čtvrtý blok tvoří prostředky aktivní ochrany. Zajímavé je porovnání mezi jednotlivými bloky a zmíněnými dvojbloky.
Zjištěné výsledky a vlastní a resortní analýza jednotlivých hrozeb ukazují připravenost justiční správy na události uvedené v resortním Plánu krizové připravenosti jako mimořádné.