Možnosti fyzioterapeutické léčby u Downova syndromu
Abstrakt
Tato bakalářská práce se zabývá fyzioterapeutickými možnostmi ovlivnění pohybového projevu dětí s Downovým syndromem. V teoretické části jsou zmíněny dva klíčové jevy, podílející se na posturálním chování těchto osob, jimiž jsou snížené napětí svalů (hypotonie) a laxicita ligament daná přítomností abnormálního kolagenu typu VI. Tyto dva geneticky podmíněné fenomény se dle uvedené literatury pojí s insuficiencí svalové kokontrakce, s neadekvátními rovnovážnými reakcemi a s vadnou proprioceptivní zpětnou vazbou pro posturu a pohyb.
Výzkumný soubor tvořily tři děti v předškolním a mladším školním věku s diagnózou Downův syndrom. Kvalitativní formou výzkumu byly zaznamenány informace z odebrané anamnézy a z kineziologického vyšetření. Shodně u všech 3 sledovaných pacientů bylo popsáno vadné držení těla, byl shledán deficit posturální stability při vzpřímeném stoji, deficit dynamické rovnováhy a hlubokého i povrchového čití. Terapie proto zahrnovala prvky cvičení ve vývojových řadách, senzomotorické cvičení a trénink rovnovážných reakcí, cvičení na míči, práce s tělesným schématem, proprioceptivní a exteroceptivní stimulaci, cvičení na podporu psychomotorického vývoje (cvičení na hudbu, dle obrázků zvířat), funkční taping a dechové cvičení. Po realizaci individuální tříměsíční terapie včetně domácího programu došlo k ovlivnění posturální stability při vzpřímeném stoji (u 1 pacienta), dynamické rovnováhy (u 3 pacientů), kvality krokového cyklu (u 2 pacientů) a kvality držení těla (u 3 pacientů). U všech dětí byl ovlivněn také posturální nález, především změna funkce dolních fixátorů lopatek. Terapie byla limitována horší úrovní spolupráce dané mentálním handicapem dětí s DS.
V této práci byl prokázán pozitivní efekt fyzioterapie ve zmíněných kvalitách posturálního a pohybového projevu u dětí s Downovým syndromem.