Zdroje tvorby identity adoptovaných dětí

Abstract

Osvojení neboli adopce je nejvyšším a z hlediska právního postavení dítěte nejvýhodnějším typem náhradní rodinné péče, protože právní postavení osvojeného dítěte je stejné jako postavení dítěte vlastního. V současné době se dává přednost informování dítěte o faktu adopce už od útlého věku. Žadatelé o adopci se v přípravných kurzech učí, jakou formou situaci dítěti vysvětlit. Cílem práce je zmapovat, jaký význam přikládají adoptované děti faktu adopce, jakou roli hraje tento fakt při tvorbě jejich identity, jakou roli hrají osoby z okolí, které o faktu adopce ví. Pro výzkum jsem zvolila kvalitativní výzkumnou strategii. Metodou získávání dat byly polostrukturované rozhovory s adoptovanými dospělými dětmi, a to vedené ?face to face? nebo e-mailem. Dál jsem využila internetové diskuze. Zkoumanou skupinou bylo 5 adoptovaných dospělých dětí ve věku 20 až 40 let, včetně mě. Respondenty jsem získala metodou sněhové koule. Metodou zpracování dat byl biografický výzkum, tedy rekonstrukce a interpretace života jedince někým druhým, a kvalitativní obsahová analýza výpovědí. Výsledky jsou uvedené jednak jako: biografie adoptovaných dětí, jednak jako souhrnné odpovědi výzkumné otázky. Z výsledků vyplývá, že základní vliv na tvorbu identity adoptovaných dětí má fungující rodinné zázemí, tedy lidé, kteří je mají rádi. Zjistila jsem, že fakt adopce, neznamenal v životě respondentek nic zásadního. Ani vliv lidí z okolí na mě neměl nějaký zásadní vliv, mají fungující rodinu a to je to hlavní.