Využití Feldenkraisovy metody u pacientů s bolestmi zad bez kořenového dráždění
Abstrakt
Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma Využití Feldenkraisovy metody u
pacientů s bolestmi zad bez kořenového dráždění. Metoda nese název podle svého
autora fyzika Moshého Feldenkraise, který začal svůj koncept rozvíjet na základě
vlastního zranění již během 2. světové války. Feldenkraisova metoda somatického
vzdělání je přístup využívající procesu učení prostřednictvím pohybu. Vychází z
předpokladů, že lidská bytost má 4 základní složky: pocity, myšlení, smyslové vnímání
a pohyb, jenž jsou přítomny během každé lidské akce a které se navzájem ovlivňují, z
čehož vyplývá, že ovlivněním jedné složky dojde ke změně i ve zbylých složkách.
Metoda má dva základní přístupy: skupinové lekce Pohybem k sebeuvědomění a
Funkční integraci
Bolesti zad se již dnes řadí mezi tzv. ?civilizační choroby?, což je z velké části
dáno dnešním životním stylem - sedavé zaměstnání, stres, nedostatek pohybu, díky
němuž si člověk vytvoří mnoho vadných stereotypů pohybu, jenž později vedou ke
vzniku bolesti. Páteř a celkově záda, na které je kladen největší nárok z hlediska udržení
postury vůči gravitaci, většinou postihuje chronická bolest nejdříve. Uvádí se, že bolesti
zad jsou v současnosti nejčastější příčinou pracovní neschopnosti.
Práce je strukturován do dvou hlavních částí. Teoretický oddíl je věnován převážně
Feldenkraisově metodě. V úvodu přibližuji samotného autora stručným životopisem
ozřejmujícím proces vzniku jeho konceptu. Dále zde popisuji principy a základní prvky
metody jako jsou: uvědomování, somatognozie, organické učení. Následují kapitoly
zahrnující indikace a kontraindikace, možnosti a průběh vzdělávání v oblasti
Feldenkraisovy metody. V další části informuji o dvou základních metodách výuky, což
jsou skupinová forma ?Pohybem k sebeuvědomění? a individuální ?Funkční integrace?,
kde porovnávám první jmenovanou s konvenčním způsobem cvičení, funkční integraci
srovnávám s klasickými manuálními technikami. V poslední části věnované
Feldenkraisově metodě se snažím nastínit možnost využití Feldenkraisovy metody v
léčbě chronické bolesti. Následující kapitola teoretické části je věnována fenoménu
bolesti. V poslední části shrnuji nejčastější příčiny a důsledky bolestí zad a jejich
schématické dělení.
Praktická část obsahuje cíle práce, popis metodiky, charakteristiku výzkumného
souboru a výsledky výzkumu, které jsou zpracovány formou kazuistik.
zad. Pro zpracování a sběr dat byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu, pro který
byly vybrány 2 pacientky s bolestmi v oblasti krční respektive bederní páteře. U pacientek byla odebrána anamnéza a provedeno základní
fyzioterapeutické vyšetření, jež je zaznamenáno ve vstupním a výstupním
kineziologickém rozboru.
Vzhledem k malému testovacímu souboru nelze dělat jednoznačné závěry, avšak
zastávám názor, že Feldenkraisova metoda by se mohla stát součástí terapie při léčbě
chronické bolesti, neboť obě pacientky po cvičení subjektivně zaregistrovaly zlepšení,
které je patrné i z objektivního vyšetření, které je zaznamenáno ve výstupním
kineziologickém rozboru. U obou žen došlo k výraznému zlepšení vnímání a
uvědomování si vlastního těla a práce s ním, což je patrné na zlepšení dechového
stereotypu a zvládnutí lokalizovaného dýchání, které dříve pro obě pacientky
představovalo velký problém. Dalším zlepšením bylo i zvětšení pohyblivosti páteře a především snížení bolesti zad, které nastalo u obou pacientek. Důležitým ukazatelem efektivity metody je jistě i zlepšení psychického stavu.