Porovnání vakcinačních strategií a schémat v zemích EU a v ČR

Abstract

Očkování je jedním z nejvýznamnějších preventivních opatření v epidemiologii. V mé diplomové práci jsem se zaměřila na porovnání očkovacích strategií a schémat v zemích EU a v ČR. V rámci sběru informací jsem zpracovala aktuální situaci používaných očkovacích schémat všech 27 zemích EU, doporučení Světové zdravotnické organizace k imunizaci, doporučení ECDC i výrobců vakcín. Dále jsem uvedla dostupná data incidencí jednotlivých očkováním preventabilních onemocnění a proočkovanosti, kde jsem na trendu výskytu jednotlivých onemocnění poukázala na účinnost vakcinace. Zvláště se tak ukazuje na schématu očkování proti spalničkám, které se díky zvolenému očkovacímu schématu v ČR vyskytují pouze jako importované onemocnění. Očkovací schémata jsou v zemích Evropské unie velmi rozdílná. Česká republika používá očkovací schémata shodná s většinou států Evropské unie a má dobře propracovaný systém očkování zakotvený ve Vyhlášce č. 537/2006 Sb. o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů. Počtem onemocnění, proti kterým se očkuje se téměř neliší od ostatních evropských zemí a neliší se od průměru ani v nemocnosti. Naopak proočkovanost je v ČR proti některým státům EU trvale vysoká. Aktualizace, které by se měly v očkovacím kalendáři provádět, jsou pouze na základě nových poznatků a nově vzniklé epidemiologické situace. Každoročně dochází k zavádění nových vakcín proti infekčním nemocem na trh. Jednotlivé země proto často přehodnocují, upravují a aktualizují své očkovací kalendáře. Je třeba činit tak s ohledem na aktuální epidemiologickou situaci jak v zemi samotné tak v okolních státech a také na základě znalosti trendů výskytu infekčních onemocnění. Je třeba aktualizovat očkovací kalendáře a rozšiřovat množství vakcín, ať už v rámci pravidelného očkování hrazeného státem nebo očkování na žádost fyzických osob s finanční kompenzací od zdravotních pojišťoven, a tím podporovat proočkovanost populace. 3 Snaha o sjednocení je nereálná. Nelze státům diktovat použití vakcín ani očkovacích schémat v očkovacích kalendářích vzhledem k různorodosti epidemiologických situací i finančních možností jednotlivých zemí, nemluvě o postoji k očkování v některých liberálně smýšlejících státech. Náplní mé diplomové práce není vzhledem k šíři a obsáhlosti této problematiky navrhování řešení. Cílem bylo pouze aktuální zmapování situace v jednotlivých zemích a nalezení zdrojů informací v této oblasti a porovnání situace v EU a V ČR.