Česká inspekce životního prostředí a její úloha dle zákona o prevenci závažných havárií

Abstract

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP, inspekce) je organizační složkou státu zřízenou Ministerstvem životního prostředí, v jejímž čele stojí ředitel a je členěna na ředitelství, deset oblastních inspektorátů a dvě pobočky. Pro tuto diplomovou práci byl zvolen cíl přinést ucelený pohled na činnost ČIŽP dle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií v platném znění (déle zákon). Tuto činnost vykonává ve spolupráci s krajskými úřady a orgány integrované inspekce. Mezi hlavní činnost ČIŽP dle výše zmíněného zákona patří zpracování a projednání návrhu ročního plánu kontrol, organizace kontrol, zpracování výsledné zprávy o kontrole, kontrola dodržování ustanovení zákona provozovatelem a v případě zjištění neplnění těchto povinností oprávnění uložit nápravná opatření či pokutu. Zvolenou metodikou bylo zhodnocení současného stavu pomocí dostupných materiálů, zejména platné legislativy, výročních zpráv, interních předpisů ČIŽP a Ministerstva životního prostředí. Praktická část vychází z teoretických poznatků a dotazníkového šetření provedeného mezi odborníky ČIŽP zabývajících se touto problematikou. Dotazník byl rozdělen na dvě samostatné části. První část je zaměřena na zjištění názorů odborníků. Další část je tvořena testem znalostí odborníků. Oblast platné legislativy byla zaměřena na její komplexnost, rozdělení kompetencí mezi orgány integrované inspekce a krajské úřady, nastavení četnosti kontrol a výši pokut. Z dostupných výsledků je patrná spokojenost s komplexností legislativy, avšak bylo upozorněno na občasnou duplicitu kompetencí jednotlivých orgánů integrované inspekce a krajských úřadů. Nastavení periodicity kontrol a zákonem dané rozmezí výše pokut bylo hodnoceno velice kladně. Další zkoumanou oblastí byla spolupráce s ostatními orgány integrované inspekce a krajskými úřady při společných kontrolách. Oblast byla hodnocena všemi oslovenými odborníky ČIŽP jako naprosto bezproblémová. Další hodnocenou otázkou byla spolupráce s odvolacím orgánem, tedy s Ministerstvem životního prostředí. V této oblasti panuje nespokojenost, a to z důvodu rušení či snižování pokut odvolacím orgánem. Rušení pokut bývá z důvodu procesního pochybení při provádění kontrol či nejednotnost ve výkladu platné legislativy. Oblast personálního zajištění této problematiky byla vyhodnocena jako dostačující s poznámkou, že vzhledem ke snižování počtu pracovníků v rámci úsporných opatření by hrozil podstav. Pokud jde o zařazení inspektorů pod odbor ochrany vod, byla stanovena dvě možná řešení, a to ponechání současného stavu nebo zařazení této problematiky pod odbor odpadového hospodářství, kde je v současné době zařazena i problematika integrované prevence. Poslední sledovanou oblastí je školení nových inspektorů a vzdělávání všech současných. Oblast školení nových inspektorů byla hodnocena jako nedostačující, a to zejména v praktické části. Proto jediným možným řešením je upravit metodický pokyn pro školení nových zaměstnanců tak, aby obsahoval více praktické přípravy. Dalším bodem v této oblasti bylo vzdělávání současným inspektorů. Dále bylo navrženo zavést pravidelné přeškolování inspektorů, a to přibližně jednou za dva roky a vždy při změně legislativy. Poslední zkoumanou oblastí bylo zhodnocení znalostí odborníků na prevenci závažných havárií. Test obsahoval 15 otázek a zúčastnilo se jej deset odborníků. Průměr chyb byl zhruba jedna chyba na odborníka. Tento výsledek lze považovat za velmi dobrý a lze konstatovat, že znalosti jsou na velmi dobré úrovni. Závěrem je nutné dodat, že ČIŽP působí ve zkoumané oblasti jako orgán prevence a tudíž je její kontrolní činnost v této oblasti nepostradatelnou součástí boje při předcházení vzniku závažným havárií.