Dlouhodobá nezaměstnanost u osob s vysokoškolským vzděláním v okrese Strakonice
Abstrakt
Dlouhodobou nezaměstnanost definuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) jako stav, kdy jsou osoby nezaměstnané a zaměstnání hledají po dobu 12 měsíců nebo déle. Dlouhodobou nezaměstnaností je převážně ohrožena nekvalifikovaná pracovní síla, osoby s kumulovanými sociálnímia fyzickými handicapy, příslušníci minorit a migranti. Neovlivňuje jen osobu, která se v této sociální situaci nachází (snížení životní úrovně jedince i jeho rodiny, sociální izolace, ztráta sociálního statusu), ale promítá se do života i jejích blízkých.
V úvodu teoretické části bakalářské práce je definována nezaměstnanost a zaměstnatelnost. Další část je zaměřená na řešení této problematiky v nadnárodních a národních dokumentech s konkrétním členěním na nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Závěrečná část charakterizuje okres Strakonice a poukazuje na specifika jednotlivých regionů. Hodnotí vývoj nezaměstnanosti u vysokoškoláků v letech 2009- 2013 a provádí srovnání s celorepublikovými údaji.
Cílem předkládané práce je analyzovat výskyt nezaměstnanosti u osob s vysokoškolským vzděláním v okrese Strakonice v letech 2009-2013 a zodpovědět výzkumné otázky hodnotící vliv současné hospodářské krize na nezaměstnanost osob s vysokoškolským vzděláním a zároveň posuzující jejich profesní zařazení ve vztahu k finančním nákladům zaměstnavatele.
Pro naplňování cílů byl využit kvalitativní výzkum metodou dotazování s použitím techniky polostrukturovaného rozhovoru. Bylo pracováno se dvěma výběrovými soubory. První z nich tvořilo patnáct uchazečů o zaměstnání s vysokoškolským vzděláním vedených na krajské pobočce Úřadu práce ČR v Českých Budějovicích kontaktním pracovišti ve Strakonicích déle než jeden rok,druhý soubor byl složen ze třiceti zaměstnavatelů se sídlem v okrese Strakonice, kteří zaměstnávají více jak 25 zaměstnanců.
Výzkumné šetření probíhalo v okrese Strakonice v období říjen 2013 až leden 2014 v rámci osobních schůzek se zaměstnavateli a individuálních rozhovorů s uchazeči. U každé skupiny komunikačních partnerů byl uskutečněn předvýzkum.
Na základě výzkumu bylo zjištěno, že hospodářská krize neměla přímý vliv na dlouhodobou nezaměstnanost vysokoškoláků. Při rozhovorech byly zmapovány další skutečnosti, které brání jejich vstupu na trh práce (obor vzdělání, nedostatek praxe, věk, zdravotní stav, péče o děti, bydlení v lokalitě s nízkou dopravní obslužností). Některé z těchto bariér je možno ovlivnit využitím nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, vlastní aktivitou nezaměstnaného, ale i efektivní poradenskou činností pracovníků úřadu práce. Ve sledovaných letech zaměstnavatelé převážně nepřijímali nové zaměstnance, šance na nástup do zaměstnání byla touto okolností snížena.
V rámci zjišťování, zda jsou na pracovní pozice pro vysokoškoláky přijímáni osoby se středoškolským vzděláním, vyplynulo, žev současné době zaměstnavatelé při výběrových řízení posuzují zájemce o práci komplexněji a požadují mimo odpovídající kvalifikaci i jiné dovednosti. Odlišným způsobem lze hodnotit oblast strojírenství, typické odvětví pro okres Strakonice, které dlouhodobě hlásí na úřad práce volné pracovní pozice, jejichž obsazování je problematické z důvodu nedostatku absolventů technických oborů. Tento problém pociťují hlavně velké firmy a tytoskutečnosti jsou deklarovány i výzkumnými zprávami Národního ústavu pro vzdělávání.
Výzkumem bylyjako vedlejší produkt zjištěny nedostatky v poskytovaných poradenských službách pro klienty úřadu práce. Plánované posílení personálních kapacit úřadů práce by mělo tyto problémy odstranit. Hodnocení poradenských služeb po uvedených změnách by bylo zajímavým tématem pro další výzkum.
Výsledky výzkumu mohou být využity pro zlepšení poradenské práce s nezaměstnanými. Výstupy je možné prezentovat na besedách se studenty středních škol a jejich výchovnými poradci nebo je využít jako dílčí materiál pro jednání se zaměstnavateli, zástupci vzdělávacích zařízení a územních samosprávných celků.