Teorie her a evoluční etika
Abstrakt
Jedním z hlavních úkolů evoluční etiky je konvenční biologické objasnění recipročního altruismu a s ním souvisejících adaptivních funkcí fenoménu lidské morality. Evoluční etika předpokládá, že evoluce altruismu probíhala společně s vývojem morálních citů a intuicí, které tuto strategii podmiňovaly. Pro svou argumentaci využívá matematickou disciplínu zvanou teorie her, která pomocí matematického modelování její hypotézy podporuje. Právě vztah obou jmenovaných disciplín je hlavním předmětem reflexe této práce.
V první části uvedu základní informace o evoluční etice. Vedle úkolu a metod objasním význam altruismu jakožto stěžejního pojmu reflektované problematiky. Ve druhé části se budu zabývat obecnější charakteristikou matematické disciplíny zvané teorie her. Popíši její předmět, metody a základní pojmový aparát. Třetí úsek bude obsahovat některé souvislosti aplikace teorie her v evoluční etice. Zde se budu podrobněji zabývat klasifikací herních strategií, které reprezentují jednotlivé typy jedinců z hlediska jejich tendence ke spolupráci, soupeření či zradě, a mírou jejich úspěšnosti ve hře zvané vězňovo dilema, která je matematickým modelem některých konfliktních situací.
Metodou, kterou použiji, je syntéza, kombinace a komparace poznatků získaných z teoretické analýzy odborné literatury