Připravenost zdravotnické záchranné služby kraje na řešení mimořádných událostí srovnávací studie
Abstrakt
Tato diplomová práce je rozdělena na dvě základní části - teoretickou a praktickou. Jejím cílem je zjistit připravenost vybrané zdravotnické záchranné služby kraje na mimořádné události, zjistit funkčnost zpětné vazby po zásahu u mimořádné události a porovnat nasazení množství sil a prostředků u vybraných mimořádných událostí. Jednotlivé cíle jsou pak doplněny hypotézami.
Teoretická část je psána jako úvod do problematiky. První kapitola se zmiňuje o integrovaném záchranném systému a jeho jednotlivých stupních poplachu. Druhá kapitola je již zaměřena na mimořádnou událost, její definici a možný postup zasahujících zdravotnických týmů při mimořádné události, včetně třídění raněných. Další kapitoly jsou věnovány krizovému řízení ve zdravotnictví se zaměřením na krizové plánování a tvorbu jednotlivých plánů. Poslední dvě kapitoly teoretické části jsou věnovány Zdravotnické záchranné službě Středočeského kraje a materiálně-technické vybavení důležité pro úspěšné zvládnutí mimořádné události.
Pro splnění prvního cíle (zjistit připravenost vybrané zdravotnické záchranné služby kraje na mimořádné události) jsem prováděl dotazníkové šetření, které jsem rozdělil na dvě části:
První zjišťovala připravenost ZZS Středočeského kraje jako celku prostřednictvím dotazníkového šetření probíhajícího u vedoucích pracovníků. Tento dotazník jsem pro možnost porovnání s Jihomoravským a Jihočeským krajem převzal od Mgr. Zuzany Němečkové po jejím předchozím telefonickém souhlasu.
Druhá část je založena na dotazníkovém šetření probíhajícím mezi zdravotnickým personálem ZZS Středočeského kraje. Dotazník byl sestaven dle dotazníku Mgr. Zuzany Táchové po předchozí telefonické domluvě, pro možnou porovnatelnost s jejími výsledky uskutečněnými v Nemocnici České Budějovice, a.s.
Zjištěné výsledky jednotlivých dotazníkových šetření jsou podrobně rozebírány v diskusi. Nicméně co se týče připravenosti ZZS Středočeského kraje nevybočuje žádným směrem ve srovnání s připraveností zdravotnických zařízení Jihočeského a Jihomoravského kraje. Překvapující výsledky byly u dotazníkového šetření probíhajícího mezi zdravotnickým personálem ZZS Středočeského kraje. Ze statistického zpracování vyplynul fakt, že zdravotnický personál pracující u Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje delší dobu dosáhl horších výsledků než zdravotnický personál s kratší délkou praxe u Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje.
Pro splnění 2. a 3. cíle, které se týkaly zjištění funkčnosti zpětné vazby po zásahu u mimořádné události a porovnání nasazení množství sil a prostředků u vybraných mimořádných událostí jsem si vybral dvě mimořádné události, které proběhly ve Středočeském kraji. Ty jsem následně porovnal s Doporučeným postupem č. 18 odborné Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof České lékařské společnosti J. E. Purkyně Hromadné postižení zdraví postup řešení zdravotnickou záchrannou službou v terénu. Výsledek je opět rozebírán podrobněji v diskusi, nicméně závěrem lze konstatovat důležitost zpracovávání závěrečné zprávy o zásahu.